Moje kroky po hrádku

Posted by Slídivé kukátko Štítky: , ,

Moje první kroky po hrádku vedly přes moji sestru, která na hrádek chodila. Velmi se mi to zalíbilo. Pořád jsem chodila k ní do pokoje a koukala, co vše dělá. Dnes už si nepamatuji, do jaké koleje byla zařazena a ani to, jak dlouho na hrádku byla. Pamatuji si jen, že na něj přestala chodit a nás to rozdělilo. Už jsme se spolu tolik nebavily jako dřív. Asi rok po tom, co na hrádek přestala chodit, jsem ji požádala o www stránku. Dala mi ji. Já sedla za počítač, zapnula internet a do adresového řádku vyťukala www.hradbradavice.com a už to jelo.

Nejprve jsem si několikrát pročítala vše, kam jsem mohla vstoupit bez registrace. Když už jsem si byla jistá, že na hrádku znám vše, kam můžu vstoupit bez registrace, tak jsem si nasadila Moudrý klobouk. Dávala jsem mu své odpovědi a celou dobu jsem si přála jít do Havraspáru. Bohužel mě zařadil do Nebelvíru, ale mně to nijak nevadilo. Každá kolej je něčím dobrá.

Myslela jsem si, že mě na hrádku nemůže už nic překvapit, ale to jsem se velmi zmýlila. Najednou se přede mnou objevila spleť chodeb a neuvěřitelných místnostní, o kterých se v patře „Co kde najdu?“ nic nepíše. Ihned jsem se začala věnovat výuce a prozkoumávat hrádek. Stihla jsem si zkopírovat výuku a naučit se ji, a proto jsem zkusila postupové zkoušky. Byla jsem velmi ráda, že jsem je udělala bez problémů. A taky jsem byla ráda, že jsem v Nebelvíru. Pořádali jsme polštářové bitky, různé oslavy a užívali si plno legrace.

O prázdninách jsem hrádek prozkoumávala ještě víc, až už jsem znala snad každé zákoutí. Nastal nový rok. Byla jsem ráda, že už jsem v druhém ročníku. Zkusila jsem konkurz na profesora a dnes jím doopravdy jsem. Stala jsem se pracovnicí ve Veselém zvěřinci a nyní jsem už vedoucí.

 Po prázdninách jsem kandidovala na prefektku. Byla jsem lvíčatům velmi vděčná, že mi tuto možnost umožnili a příště dám prostor pro tuto zkušenost jiným.

Celkově jsem velmi ráda, že hrádek existuje a musím říct, že bez něj bych to ani nebyla já. Chci poděkovat všem hradníkům za to, že tam s nimi můžu být.

fabulus.girl, Nebelvír

2 komentářů:

  1. Anonymní

    Já se sem dostala přes časopis Junior

  1. Luccy

    Super článek. ;)

Okomentovat

Své příspěvky podepisujte. :)