tag:blogger.com,1999:blog-46746329510479356042024-03-06T06:06:10.927+01:00Slídivé kukátkoSlídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.comBlogger278125tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-87032570682334678982014-12-23T17:07:00.000+01:002014-12-23T17:07:03.378+01:00Nové číslo Slídivého Kukátka právě vyšlo!<h2 style="text-align: center;">
<span style="font-size: x-large;"><span style="font-family: Georgia,"Times New Roman",serif;">Slídivé Kukátko - prosinec 2014</span></span></h2>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: center;">
<b>Na čísle se podíleli:</b></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="background-color: #3d85c6;"><span style="font-size: large;">Turkiš97</span></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="background-color: #3d85c6;"><span style="font-size: large;">Merq Corner</span></span></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<br />
Vychází: <b>23. 12. 2014</b><br />
<br />
Mia Lovegood, dočasná šéfredaktorka SKSlídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-28128940247530179722014-12-23T17:06:00.003+01:002014-12-23T17:06:59.651+01:00Úvodní slovo redakce<span style="font-size: small;">Milí Hradníci,</span><br />
<br />
<span style="font-size: small;">jsem moc ráda, že Vám mohu představit nové číslo Slídivého Kukátka :). Po delší době jej opět dostáváte do rukou. Doufám, že se Vám bude líbit a že jej nyní budete pravidelně číst. </span><br />
<span style="font-size: small;">Jsem ráda, že od nynějška v Kukátku vychází povídka na pokračování od Merqua, těšit se můžete také na pravidelné rozhovory se známými i méně známými Hradníky pod vedením Turkiš (a jejího nelítostného brku?) a snad se brzy přidají i další pravidelní přispěvatelé. </span><br />
<br />
<span style="font-size: small;">Chtěla bych Vám popřát ty nejkrásnějí Vánoce, pohodové svátky, mnoho dárků pod stromečkem a samozřejmě také nejlepší start do roku 2015. :)</span><br />
<br />
<span style="font-size: small;">Ráda bych poděkovala všem, kteří se na tomto čísle podíleli, těm, kteří mi nabídli pomocnou ruku a v neposlední řadě také Ally Snape. Bez Vás by toto číslo nikdy nevyšlo - díky.</span><br />
<span style="font-size: small;">Příští číslo by mělo vyjít koncem ledna. Bude vrcholit souboj o školní pohár, takže doufám, že se zapojí co nejvíce z Vás s nějakým článkem, abyste nasbírali body pro svou kolej. Zároveň bych Vás ráda požádala, abyste mi na adresu sovince Kukátka napsali (stačí ve stručnosti) nějaké podněty - co byste rádi změnili, o čem byste rádi četli, co byste přidali, jaké žánry, apod. Vše pak uveřejním v článku pod nímž budeme diskutovat a snažit se nějaké ty změny udělat ;). Závisí to jen na Vás - Kukátko bez Hradníků "redaktorů" nemůže fungovat.</span><br />
<br />
<br />
<u><span style="font-size: small;">V dnešním čísle najdete:</span></u><br />
<span style="font-size: small;">obrázky Kolejních erbů</span><br />
<span style="font-size: small;">Rozhovor s ředitelem Zmijozelu, členem Hradní rady a profesorem Toftym</span><br />
<span style="font-size: small;">a Povídku na pokračování</span><br />
<br />
<span style="font-size: small;">Příjemné počtení :)</span><br />
<span style="font-size: small;">Mia Lovegood </span>Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-10832756980668286512014-12-23T17:06:00.002+01:002014-12-23T17:07:47.151+01:00Povídka na pokračování 1. díl<h2 style="text-align: center;">
Svitky Alexe N. </h2>
<h3 style="text-align: center;">
1. část, Ztracená zpráva</h3>
<div>
„Nazdar, jsem Alex N. Pokud tohle čteš, stal jsi se jediným, který bude mít možnost znát má vlastní kouzla a budeš schopný se dostat tam, kam jsem se dostal já. Prošel jsem každou chodbu Hradu a věděl to, o čem mnohdy ani učitelé neměli potuchy. Abys však tohoto byl schopný, musíš najít můj odkaz. Můj odkaz najdeš u věci, která mi byla nejblíž, jen s ní se dostaneš za tyto dveře.“<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
„To je úžasný!“<br />
„Když myslíš Robe… Já si s tím nejsem jistá.“<br />
„Ale no tak, Mir. Bude to super!“<br />
„Kéž bys to radši nenašel…“<br />
<br />
<i>***Před několika týdny. ***</i><br />
<br />
„Tvé jméno?“ zeptala se profesorka. „Robert Carlton.“<br />
„Dobrá, pojď kupředu a nasaď si Moudrý klobouk. A tvé jméno slečno?“ „Miranda Carltonová.“ „Hmm, bratr a sestra. No dobrá. Už sis nasadil ten klobouk chlapče?“<br />
<br />
„Tak zde to bude jednoduché.“ pravil Moudrý klobouk. „Tvou cestu bude doprovázet kolej…Nebelvír!“<br />
„Dále vy slečno. Nasaďte si klobouk.“<br />
Miranda přišla ke klobouku, posadila ho na svoji hlavu a nemohla uvěřit tomu co jí řekl klobouk.<br />
„Jsi úplně odlišná od svého bratra. On má sklony k rebelii a viděl jsem v něm jistý potenciál. Však se brzy ukáže. Naopak Tvou cestu povede…Mrzimor!“<br />
<br />
<i>***Po několika školních dnech.***</i><br />
<br />
„Carltone! Vnímejte hodinu!“ řvala profesorka lektvarů. Výuka už Roberta pomalu přestávala bavit. Zdálo se mu to vše jednotvárné. Naopak jeho sestra výuka vnímala. Ten den, když se ale Robert vracel do nebelvírské věže do něj na chodbě někdo vrazil a svalil se ke zdi.<br />
Když se však zvedal, dotkl se jedné cihly a ta odkryla takové…Vypadalo to jako madlo.<br />
Zkusil za něj vzít a táhnout, jenže nic. Tak zkusil zatlačit a stěna se rozevřela.<br />
Vešel dovnitř, kde našel list papíru. Na něm stálo:<br />
<br />
„Nazdar, jsem Alex N. Pokud tohle čteš, stal jsi se jediným, který bude mít možnost znát má vlastní kouzla a budeš schopný se dostat tam, kam jsem se dostal já. Prošel jsem každou chodbu Hradu a věděl to, o čem mnohdy ani učitelé neměli potuchy. Abys však tohoto byl schopný, musíš najít můj odkaz. Můj odkaz najdeš u věci, která mi byla nejblíž, jen s ní se dostaneš za tyto dveře.“<br />
<br />
<i>Pokračování příště...</i><br />
<i><br /></i>
Merq Corner</div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-46339956163003039852014-12-23T17:06:00.001+01:002014-12-23T17:07:57.663+01:00Rozhovor s ToftymJe tady můj první rozhovor. Rozhodla jsem se vyzpovídat učitele
kouzelných formulí a ředitele Zmijozelu, Toftyho. Doufám, že se vám bude
líbit<img alt=";-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s06.png" /> .<br />
<a name='more'></a>
<br />
<br />
<b>Nepovinná otázka: Kolik ti je let?
</b><br />
Tofty: 22 <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" />
<br />
<br />
<b>2.otázka: Kdy jsi se dozvěděl o Harry Potteru a kdy jsi podlehl Pottermánii?
</b><br />
Tofty: Tak to je složitá otázka .... na hrádku jsem od roku 2006....
,ale o HP jsem se dozvěděl už tak o tři čtyři roky dříve asi tak půl
roku poté co jsem se dozvěděl o HP jsem propadl Pottermánii
<br />
ale je to odhad, po těch letech si to napamatuji přesně <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" /> .
<br />
<br />
Já: To není zas tak dlouho<img alt=":-D" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s02.png" /> .
<br />
<br />
Tofty: Mě to tak přijde <img alt=":-D" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s02.png" /> .
<br />
<br />
<b>3.otázka: Byli z toho rodiče nadšení, když se dozvěděli o Hrádku nebo naopak?
</b><br />
Tofty: Vzhledem k tomu že já jsem z počátku jen psal úkoly a
neúčastnil se třeba srazů, tak to bylo takové neutrální, ale na srazy mě
mamka ze začátku pouštět nechtěla, ale pak se to zlomilo...
<br />
<br />
Já: Jo to znám<img alt=":-D" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s02.png" /> .
<br />
<br />
Tofty: Tím si prošla většina Hradníků <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" /> .
<br />
<br />
<b>4.otázka: Do, které koleje jsi se chtěl při zařazování dostat? A jaká je tvoje oblíbená ve filmech HP?
</b><br />
<br />
Tofty: Do jakékoli jiné než do Zmijozelu <img alt=":-D" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s02.png" /> (kdybych se měl zařazovat dnes bylo by to obrácené <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" /> ) , ve filmu Nebelvír.
<br />
<br />
Já: Myslím, že skoro nikdo nechtěl do Zmijozelu. Ale tady na Hrádku jsou všechny koleje super<img alt=";-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s06.png" /> .
<br />
<br />
Tofty: To jo <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" /> , teď mi ale nejvíc přirostl k srdci Zmijozel
<br />
Takže bych se těžko smiřoval s tím, že v něm nejsem.
<br />
<br />
Já: To chápu<img alt=":-D" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s02.png" /> .
<br />
<br />
<b>5.otázka: Jsi už absolventem, není ti líto, že se změnil počet ročníků a nemůžeš už studovat?
<br />
</b><br />
Tofty: Není, protože učivo nepřibylo, až na pár výjimek... navíc výklady si mohu jako absolvent prohlížet stále <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" />
<br />
A co.jsem chtěl studovat už jsem ( s výjimkou run ) vystudoval.
<br />
<br />
<b>6.otázka: A jaký máš oblíbený předmět/y?
</b><br />
<br />
Tofty: Kouzelné formule a přeměňování, Péči o kouzelné tvory , Obranu proti černé magii ( to jsou tři moje nejoblíbenější <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" /> .
<br />
<br />
Já: Dobrá volba.
<br />
<br />
<b>7.otázka: Jak dlouho už vlastně Kouzelné formulky učíš? A jaká látka je ti nejbližší?
<br />
</b><br />
Tofty: Od roku 2008 , to se nedá říct většina výuky je mi dost
blízká, ale pokud bych měl říct, které výklady mě bavily nejvíc tak asi
velmi obtížná kouzla v 7 ročníku....
<br />
<br />
Já: To už je docela dlouho =-O .
<br />
<br />
<b>8.otázka: Teď bych se chtěla zeptat jestli máš na Hrádku či v mudlosvětě nějaké zvíře?
<br />
</b><br />
Tofty: Ne. Kdysi jsem v mudlosvětě měl šneka a rybičky spolu se sestrou, ale to už je dávno
.<br />
<br />
Já: To je hezký. Rybičky jsou hezká a nenáročná zvířata. Ale šneka jsem nikdy neměla.
<br />
<br />
Tofty: To byl vodní šnek, to jsou zajímavá zvířata <img alt=":-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s01.png" />
<br />
<br />
Já: To věřím<img alt=";-)" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s06.png" /> .
<br />
<br />
<b>9.otázka: Ještě by mě zajímalo jestli se ti Hrádek líbí tak jak je nebo bys na něm něco změnil?
<br />
</b><br />
Tofty: Líbí, co bych změnil je především počet studentů, chtělo by
to zvýšit jejich počet ... a po technické stránce dotáhnout pár věcí
.<br />
Já: Tak studenty by to chtělo, jejich počet se snížil:'( .
<br />
<br />
Tofty: Právě...
<br />
<br />
Já: Chtělo by to nějakou reklamu.
<br />
<br />
Tofty: jj
<br />
<br />
<b>Děkuju ti moc za čas, který sis udělal, i když to bylo celkem
narychlo.</b><br />
Těším se na další rozhovor s nějakým hradníkem. Nebudu vám
prozrazovat, kdo to bude(ani to ještě nevím<img alt=":-D" src="https://email.seznam.cz/skin/default/img/smileys/s02.png" /> ).<br />
<br />
Turkiš, Havraspár Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-85771532477545066672014-12-23T17:06:00.000+01:002014-12-23T17:08:06.492+01:00Kolejní erby<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<a name='more'></a><br /><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuLmUjAw9q9Lmc_d5qd-fPMkKDhjLxuCFKfYM72QfT032XdYodVE5DyCVPy4IhmWKXrtowlM91vAiJcZSlp77J5Jiv1az20Hu1HndasG2oOOhWOj-_2mWFQnEU8Hqxw1JOjZqkrKoQKpgy/s1600/Neb.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuLmUjAw9q9Lmc_d5qd-fPMkKDhjLxuCFKfYM72QfT032XdYodVE5DyCVPy4IhmWKXrtowlM91vAiJcZSlp77J5Jiv1az20Hu1HndasG2oOOhWOj-_2mWFQnEU8Hqxw1JOjZqkrKoQKpgy/s1600/Neb.jpg" height="320" width="232" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwWGsMub0r86_hlqeMIc6qj0spKEpERpVq7BMRFCgj97QMhuUAw826VVRHFiaI5KKHyj_g1SYxTFBIzFfZL5xiZvIcbUHEmrDKRcCjZW3tbirgDeKoCdgSOXgkKnYNtM1VRoMEwV4gzqRk/s1600/Mrzi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwWGsMub0r86_hlqeMIc6qj0spKEpERpVq7BMRFCgj97QMhuUAw826VVRHFiaI5KKHyj_g1SYxTFBIzFfZL5xiZvIcbUHEmrDKRcCjZW3tbirgDeKoCdgSOXgkKnYNtM1VRoMEwV4gzqRk/s1600/Mrzi.jpg" height="320" width="232" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi70uSXxnliggonZwqHjsulqGa9W6o3JHOHcuK9HHadttQ6k-llEexLqbhWCdROcDHF3qzbJGlVVKoiL1HDjDjVz7Ix-D6YuG6j-PMqyzKr_A_PIQ-p6u5LjqsFKtkGZCcdIuMs5AcLsbhu/s1600/Havr.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi70uSXxnliggonZwqHjsulqGa9W6o3JHOHcuK9HHadttQ6k-llEexLqbhWCdROcDHF3qzbJGlVVKoiL1HDjDjVz7Ix-D6YuG6j-PMqyzKr_A_PIQ-p6u5LjqsFKtkGZCcdIuMs5AcLsbhu/s1600/Havr.jpg" height="320" width="232" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9-Welz8-w0ArhRxJdTIuRRfdsHZumZnzjLDeXEO7kNQLZNK3ud3mfdX-rd6FDjQ-fXQuCyfKeBHftbIyGGHTP24V9bIybAm4_Ddl71KZJ5Do4iKha-0Zrm2HfQvNafYrhHHGK32wpw3BF/s1600/Zmij.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9-Welz8-w0ArhRxJdTIuRRfdsHZumZnzjLDeXEO7kNQLZNK3ud3mfdX-rd6FDjQ-fXQuCyfKeBHftbIyGGHTP24V9bIybAm4_Ddl71KZJ5Do4iKha-0Zrm2HfQvNafYrhHHGK32wpw3BF/s1600/Zmij.jpg" height="320" width="232" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
Kolejní erby nakreslil Merq Corner.<br />
<i><span style="font-size: xx-small;"><br /></span></i>
<i><span style="font-size: xx-small;">(pozn. Abyste se nehádali, jsou erby seřazeny dle abecedy ;) M..L.)</span></i>Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-89770988768204543792014-03-02T11:02:00.002+01:002014-03-02T11:03:15.806+01:00Listopadový srazík<div class="MsoNormal">
Rozhodla jsem se napsat článek o srazíku, který se
uskutečnil v listopadu v Praze, abyste mohli vidět, co se na
srazících děje a příště se nebáli přijít mezi nás.</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal">
Na nejspíše poslední letošní srazík jsme dorazili
v hojném počtu osmi hradníků. Když jsme s Julií Lianovou a Ally Nimet
Snape dorazily na nádraží, chvíli jsme hledali skupinku ostatních, ale našli
jsme Toftyho, Vanessku Snape a GittyHruškovou bez problémů. Zbývala už jen
Turkiš9 a Jake Mirodin Snape. ostatní, kteří psali, že by šli, svoji účast
nepotvrdili, takže když ve stanoveném čase nepřišli, dál jsme je nehledali. Ani
bychom neměli jak. Ostatně, kdyby tam někde byly, Toftyho v jeho hábitu by
zcela jistě nepřehlédly.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Díky rychlosovám jsme zjistili, že ač byl sraz avizovaný na
Hlavním nádraží, Jake čeká na Florenci. Zbývalo najít už jen Turkiš. Julie,
plná energie, se úkolu zhostila po svém a vylezla na zábradlí od vstupu do
metra, aby měla lepší rozhled a i Turkiš ji mohla lépe zahlédnout. Nevšímala si
pohoršených pohledů procházejících mudlů a slezla teprve, když si jí všimla
mudlovská ochranka (obdoba našich Bystrozorů). S Toftym jsme se oddělili
od ostatních a šli se po Turkiš podívat, jestli třeba nečeká na jiném místě
rozlehlé haly. Než jsme se stihli vrátit, přiletěla sova, že už je tam. Mohli
jsme tedy společně vyrazit za Jakem.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Tofty nám předvedl, jak dával pozor při Studiích mudlů. Za
pomocí mapy a navigace nás vedl ulicemi Prahy až na Florenc ke KFC, osvědčenému
místu pražských srazů v nepřízni počasí. Připojil se k nám Jake a
byli jsme kompletní. Usadili jsme se ke stolku a povídali si o Hrádku. Po
vyčerpání aktuálních témat jsme dali zabrat našim mozkovnám.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Rozdělili jsme se do dvojic. Vanesska s Toftym, Jake
s Gitty a já s Turkiš a Julie nám rozdala tři šifry, které jsme měli
vyluštit. Všechny dvojice luštily zaníceně, brzy se všem podařilo vyluštit
téměř vše. Pouze Gitty s Jakem jednu šifru vzdali. Těšilo mě, že jsme
s Turkiš byly první. Moje dětství a pionýrský tábory se vyplatily, Jul mě
nenachytala. A měla jsem dobrou parťačku.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Když už jsme tak hezky procvičovali myšlení, museli jsme
toho využít a vrhli jsme se hned na další hru. Všichni přítomní mi nadiktovali
jedno slovo a poté, co si vymysleli různé šílenosti, jsem jim řekla,
k čemu je potřebuji. Slova, která na sebe tak neprozíravě ušili, museli
totiž použít v básničce, přesně ve tvaru, v jakém byly zadány. A
nebylo to vůbec snadné, posuďte sami: SLOVO, SOVA, NEOTŘESITELNĚ, H2O,
ANAEROBNÍ, SMRTIJED, TRIHYDROGEN, TAUTOLOGIE. A zde vám, samozřejmě se svolením
autorů, předkládám jejich díla, ať se můžete pokochat:</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Julie:</div>
<div class="MsoNormal">
Zdá se to jako neotřesitelně těžká věc,</div>
<div class="MsoNormal">
však slovo se přidá ke slovu, než bys řekl švec,</div>
<div class="MsoNormal">
sova zahouká, smrtijed sladce spí,</div>
<div class="MsoNormal">
jestli ten šibal nebude anaerobní.</div>
<div class="MsoNormal">
Trihydrogen + H2O past na nás chystá,</div>
<div class="MsoNormal">
budoucnost tady vážně není jistá.</div>
<div class="MsoNormal">
Tautologie pomůže přežít to tady</div>
<div class="MsoNormal">
a se zbytkem básničky nevím si rady.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Gitty:</div>
<div class="MsoNormal">
V listopadu se zas</div>
<div class="MsoNormal">
uskutečnil Hradní sraz.</div>
<div class="MsoNormal">
Gitty přišla znova,</div>
<div class="MsoNormal">
její kabelka byla sova.</div>
<div class="MsoNormal">
Tofty neotřesitelně přišel,</div>
<div class="MsoNormal">
každý z nás ho slyšel.</div>
<div class="MsoNormal">
Jake zapomněl důležité slovo,</div>
<div class="MsoNormal">
před srazem pil H2O.</div>
<div class="MsoNormal">
Na Florenci dlouho čekal,</div>
<div class="MsoNormal">
smrtijed ho nevylekal.</div>
<div class="MsoNormal">
Vanesska mi na záda skočila,</div>
<div class="MsoNormal">
tautologii ale netipovala.</div>
<div class="MsoNormal">
Trihydrogen anaerobní jsme vypili</div>
<div class="MsoNormal">
a pak jsme všichni omdleli.</div>
<div class="MsoNormal">
A to byl náš hradní sraz,</div>
<div class="MsoNormal">
doufáme, že další bude brzy zas.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Turkiš:</div>
<div class="MsoNormal">
H2O má vzorec voda,</div>
<div class="MsoNormal">
houkala to jedna sova.</div>
<div class="MsoNormal">
Smrtijed je v Azkabanu,</div>
<div class="MsoNormal">
tautologie s ním si láme hlavu.</div>
<div class="MsoNormal">
Neotřesitelně silné slovo,</div>
<div class="MsoNormal">
které bylo mudlovo,</div>
<div class="MsoNormal">
trihydrogen byl to silný,</div>
<div class="MsoNormal">
a ten mudla nebyl pilný,</div>
<div class="MsoNormal">
anaerobní byl trochu,</div>
<div class="MsoNormal">
nikdy nespal v kutlochu.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Tofty:</div>
<div class="MsoNormal">
Trihydrogen fosforečný</div>
<div class="MsoNormal">
je ti, Ari, velmi vděčný.</div>
<div class="MsoNormal">
Za to slovo či ta slova</div>
<div class="MsoNormal">
co vám dala jak moudrá sova.</div>
<div class="MsoNormal">
Neotřesitelně praví smrtijed,</div>
<div class="MsoNormal">
že tautologie není jed.</div>
<div class="MsoNormal">
anaerobně si dýchá bakterie</div>
<div class="MsoNormal">
a v H2O si spokojeně žije.</div>
<div class="MsoNormal">
To je konec básně,</div>
<div class="MsoNormal">
mějte se krásně.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jake:</div>
<div class="MsoNormal">
Smrtijed nemá slov,</div>
<div class="MsoNormal">
když vidí hejno sov,</div>
<div class="MsoNormal">
neotřesitelně táhnoucí</div>
<div class="MsoNormal">
anaerobní H2O doprovázející</div>
<div class="MsoNormal">
neotřesitelně tautologickou</div>
<div class="MsoNormal">
trihydrogenií.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Vanesska:</div>
<div class="MsoNormal">
Sova letí kolem hřbitova,</div>
<div class="MsoNormal">
narazila smrtijedovi do kola.</div>
<div class="MsoNormal">
Přišel k sově smrtijed</div>
<div class="MsoNormal">
nabídl jí prudký jed.</div>
<div class="MsoNormal">
Vím, že je tvůj velký sen</div>
<div class="MsoNormal">
být navždy trihydrogen.</div>
<div class="MsoNormal">
Toť pro tebe řešení,</div>
<div class="MsoNormal">
já pak budu anaerobní.</div>
<div class="MsoNormal">
Řeknu ti jen jedno slovo,</div>
<div class="MsoNormal">
tím je voda, H2O.</div>
<div class="MsoNormal">
jen jednu otázku na tebe mám,</div>
<div class="MsoNormal">
neboj se mě, není to klam.</div>
<div class="MsoNormal">
Víš, co je to tautologie?</div>
<div class="MsoNormal">
Snad nějaký druh magie?</div>
<div class="MsoNormal">
Ač můžete mít mylné zdání,</div>
<div class="MsoNormal">
tahle báseň je neotřesitelně normální.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Když jsme se nasytili básniček, došlo na menší předávání
dárků. Ve chvíli, kdy Tofty obdaroval Jakea, netušil, co tím způsobí. Dárek
zaujal nejen Jakea, ale všechny u stolu, a tak bylo rozhodnuto, že si uděláme
další procházku do mudloobchodu, kde ho Tofty koupil. Před cestou jsme si ještě
zahráli oblíbenou (zejména Toftyho oblíbenou) rychlou hru – Ducha. Poté jsme
vyrazili do ulic Prahy.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ani cestou jsme se nenudili. Všímali jsme si okolí, a tak
nám neunikla ani další obyvatelka Hrádku, kterou jsme zahlédli. Ona se na nás
však dívala shora a nechtěla se k nám přidat, svojí pózou ukazovala celému
okolí, že se k nám hlásit nehodlá. Tak jsme ji tam nechali stát samotnou a
pokračovali jsme v cestě stále v počtu osmi hradníků. Její chyba, že
nad námi ohrnovala nos. Mohla se s náma pobavit.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jen o kousek dál jsme narazili na kouzelníka. Chvíli jsme ho
pozorovali a přemýšleli, zda se jedná o kouzelníka, který tak okázale ignoruje
Zákon o utajení a balamutí mudly antigravitačním kouzlem, nebo zda se jedná o
trik mudlovského „kouzelníka“. Po pár minutách zkoumání (Julie, Jake a Vanesska
vypadali, že neodejdou, dokud tomu nepřijdou na kloub) bylo zjištěno, že
ministerstvo kouzel zasahovat nemusí – jednalo se skutečně o mudlu. My tak měli
možnost vidět mudlovského kouzelníka v akci. To, že se vznášel ve vzduchu,
přičemž se jen zlehka opíral o tyč, bylo dílem rafinovaného triku a i nás na
chvíli obalamutil.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Pokračovali jsme dál a zaujal nás jeden z mudlovských
obchodů. Ani si moc nepamatuju, co to bylo zač, tuším, že obuv. Zaujal nás tím,
že kolem něj byl hlouček lidí a hlavně malých mudlat. Nebylo divu. Mudlové
nemohou své hračky očarovat, aby poskakovaly a lákaly mudlata. Proto ve výloze
uspořádal majitel obchodu pyžamovou party. Dvě slečny v pyžamech klečely na
dekách, kolem sebe měly polštáře a plyšáky. A s těma plyšákama si hrály,
lákaly přes výlohu mudlata a dráždily je. Mudlata se od vitríny nechtěla
odtrhnout a maminky, když už tam tak dlouho musely stát, nakonec chodily
dovnitř. Dobrá obchodní taktika.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Opět jsme šli dál, cestou jsme minuli na Václaváku dalšího
levitujícího mudlu. Tentokrát i s pomocníkem. Jeden seděl v tureckém
sedu na zemi, druhý ve vzduchu nad jeho hlavou, aby to vypadalo efektněji.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Když jsme konečně dorazili do mudloobchodu, výrobek, pro který
jsme šli, jsme jim vykoupili. Někteří si ještě koupili potterovský Lexikon za
pár korun a ostatní, co ho máme už dýl, jsme zírali, jak levně se teď dá
pořídit.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Po úspěšném nákupu jsme se vydali hledat další KFC, abychom
si mohli zahrát hru. Sice jsme ho našli, i když si na nás cestou brousil zuby
obří žralok, kterému z pusy trčela ještě ukousnutá ruka předešlého
kolemjdoucího, ale my jsme se nedali. Nicméně KFC bylo hodně narvaný a nebyl
tam volný ani jeden velký stůl, kam bychom se mohli usadit všichni spolu. Proto
jsme byli nuceni hledat dál. Nakonec se nám zadařilo, usadili jsme se a vytáhli
Kouzelnické aktivity. Smutné bylo, že Vanesska nás musela opustit a jít se
chystat na večerní prodlouženou.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ostatní jsme se rozdělili do skupinek – Ally s Toftym,
Jake s Julií a já, Turkiš a Gitty jsme vytvořily trojici. Boj to byl
nelítostný, všichni se snažili, už nám ani nevadilo, že kolem sedí a kouká
spousta mudlů a v klidu jsme kreslili, obkecávali a předváděli, jen
abychom vyhráli. Bitva dopadla nejlíp pro naši trojici.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
V pět hodin nastal smutný okamžik – bylo na čase
vyrazit pomalu pěšky na Hlavní nádraží, aby nám neujel vlak. Ostatní nás
samozřejmě doprovázeli. Cesta probíhala v duchu otázek na Pražáky typu:
kde to jsme? Co je tamto? Co je to osvícený?… i během cesty jsme si užili
zábavu. Například jsme si vyzkoušeli, jak jednoduché je vyhecovat Nebelvíra,
aby udělal něco bláznivýho.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Už před srazem chtěla Jul dělat něco šílenýho. A mluvila o
FREE HUGS, což je skupina lidí, co se sejdou a kolemjdoucí zdarma objímají.
Prostě k vám přijdou a obejmou vás. No a opět na to došla řeč chvilku před
tím, co jsme potkali dalšího žraločáka. Sice se Jul nejdřív nechtělo ho
objímat, ale vyhecovali jsme ji. Stačilo několikrát nastínit, že Nebelvír se
přece nezalekne, že jsou rádi za hrdiny a nebojí se, a naše Jul už si to
rázovala ke žralokovi, nevšímala si ruky trčící z jeho úst a za chvíli se
objímali za našeho bouřlivého potlesku.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jen mě mrzí, že na dalšího žraločáka už jsme nenarazili,
protože Ally po pár metrech prohlásila, že ji Jul nakazila a že příštího jde
objímat s ní. Škoda. Tofty dokonce přemýšlel, že nás povede nenápadně
oklikou tak, abysme k němu došli znovu, ale vzhledem k tomu, že vlak
by na nás nepočkal, od toho upustil.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
I tak jsme měli ještě jednu zastávku. Na cestě Prahou jsme
šlápli nejspíše na přenášedlo, které nás přeneslo k Bradavicím. Když jsme
se trochu vzpamatovali, vyfotili jsme se u nich na památku s jedním
nebelvírským studentem, který procházel okolo.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdQ-JUi0NuudhHDTqwLPSklHZ6fos1_CHi3wOtdDR5usjYcbkiD9dPbLUf8ZLE9GiW8TnB-HI1ixucAog8qHZryKLotiGbxCg6QkRi7hvgRJcTO2ZBXOG_1beVRstdCSPkxGLDK6q8rjKZ/s1600/IMG_7906.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdQ-JUi0NuudhHDTqwLPSklHZ6fos1_CHi3wOtdDR5usjYcbkiD9dPbLUf8ZLE9GiW8TnB-HI1ixucAog8qHZryKLotiGbxCg6QkRi7hvgRJcTO2ZBXOG_1beVRstdCSPkxGLDK6q8rjKZ/s1600/IMG_7906.JPG" height="300" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
O chvíli později jsme se ocitli opět v Praze a spěchali
na nádraží. Hradnice, kterou jsme potkali už dříve, ještě pořád stála na tomtéž
místě a opět nás sledovala, ale nepřišla mezi nás. Že ji to bavilo, nechápu. Na
nádraží jsme dorazili v pořádku, ještě zbýval nějaký čas, který jsme si
krátili hraním Partičky. Poté nás opustila nejdřív Turkiš, o chvíli později i
Jake.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Tofty s Gitty s náma šli až do vlaku, protože
ještě bylo pár minut čas. Aspoň nám do kupé nelezli mudlové. Nicméně pak museli
vystoupit, abys e vlak nerozjel i s nimi. V poslední chvíli se naše
sny o soukromém kupé rozplynuly, přistoupila k nám jedna mudla. Ale aspoň
nás v kupé nebylo šest.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jak bývá tradicí, vlak se rozjel a Gitty s Toftym
mávali a běželi vedle vlaku.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Tofty už je trénovaný a vydrželo mu to docela dlouho. Často
baví naše spolucestující. Minule mu mával malý klouček a tatínek mu vysvětloval,
jak to má pán (Tofty) těžký, když musí nejen rychle běžet podél vlaku a mávat
nám, ale ještě přitom dávat pozor na cestu a vyhýbat sloupům.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ve vlaku jsme vytáhli opět Aktivity – oblíbenou vlakovou
zábavu. Mudla, která s náma seděla v kupé, se moc nadšeně netvářila,
alespoň mi to tak přišlo. Možná jsme byly příliš hlučné, hrály jsme jen slovní
verzi. A Jul když hádá, tak chrlí jeden nápad za druhým rychlostí blesku a
pěkně nahlas, aby to nikdo nepřeslechl. Nicméně po delší době se s náma
dala do řeči a obdivovala, kolik toho z HP víme. A tak jsme se následně
bavily o srazíkách, Hrádku a jiných internetových Potterovských školách. Pěkné
zakončení srazu. Mudla poslouchala zaujatě, nadšeně a pobavila nás výrokem, že
by se nedivila, kdyby ten kluk (Tofty) stále ještě běžel vedle vlaku. A to jsme
byli už téměř u České třebové.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Závěrem článku chci poděkovat všem, kteří se srazíku
zúčastnili, za krásně prožitý den plný legrace. A vás ostatní chci vyzvat,
abyste se nebáli a třeba na příští sraz přišli taky. A pokud vás rodiče do
Prahy ani do Brna nepustí, uspořádejte nějaký sraz vám blíže. Určitě se najde
někdo, kdo přijede a i vy zažijete pěkné chvíle. Stojí to za to.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<b><span style="color: #38761d;">Arielka Snape</span></b></div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-73885197508843370482014-03-02T10:57:00.001+01:002014-03-02T11:00:18.545+01:00Nebelvírska móda<div class="MsoNormal">
Už ste sa niekedy nad tým zamýšlali? Nebelvírčania sú
typický svojou čerevenou a zlatou. </div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<a name='more'></a><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHP-dCdMddmSivd_gG4vhFdrzgt8NXcB5i186CGf-UxZvrb83wfIHom_8URReTv6BEvNFyupFL3NmK8tCM4dihGINtdOeyEz2e7rEAN71EaM_BJOK_BUgIPkEvim-wx9pnv383c5aJSWln/s1600/1111.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHP-dCdMddmSivd_gG4vhFdrzgt8NXcB5i186CGf-UxZvrb83wfIHom_8URReTv6BEvNFyupFL3NmK8tCM4dihGINtdOeyEz2e7rEAN71EaM_BJOK_BUgIPkEvim-wx9pnv383c5aJSWln/s1600/1111.jpg" height="400" width="290" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Na obrázku môžete vidieť v uniforme Justina
Davida Clevera a Alexandru Mariu Ficoolovú. Typická čierna s občastnou červenou
a zlatou. Pod tým je Jake Max Ruaus v troch druhoch metlobalovej nebelvírskej
uniforme. V červenom hábite a svetri s troškou zlatj a s čiernymi alebo bielimi
nohavicami. :-)</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b><span style="color: orange;">Freďa Maky Diggory</span></b></div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-6529954399433537802013-11-11T17:39:00.001+01:002013-11-11T17:39:49.120+01:00Slovo redakceMilí čtenáři,<br />
<br />
před Vámi je nové číslo Kukátka, věříme, že bude patřit k Vašim oblíbeným :).<br />
<br />
<a name='more'></a>V listopadovém čísle najdete vyhodnocení nejen říjnové soutěže, ale také povídkové. Dozvíte se další informace o tomto projektu a přečtete si první návrhy na stěžejní kapitolu, stavební kámen celého příběhu.<br />
Opět nebude chybět umělecká vsuvka, tentokráte se jedná o 2 básně o oblíbených hrdinech románů JKR.<br />
V čísle najdete 2 recenze, jedna z nich představuje dílo mudlovské a druhá kouzelnické, takže jsme si jisti, že si určitě každý něco vybere. Představí se Vám také oblíbený mudlovský sport, nové "cédéčko" z dílny české kouzelnické kapely nebo raubířské formule (které si můžete ihned vyzkoušet O:-)).<br />
<br />
Výběr je žánrově pestrý, avšak reportérů moc není. Prosíme proto každého, koho baví psát, chce publikovat svá dílka nebo jen sbírat body pro svou kolej, aby neváhal a něco nám do sovince poslal. Je to bodová jistota a také určitá prestiž ;). Tím Vás odkazujeme na titulní stránku říjnového čísla, kde naleznete titulku a seznam všech našich přispěvatelů. Díky.<br />
<br />
Nezapomeňte každý článek řádně okomentovat, nebojte se projevit svůj názor a klidně pište i do záložky časopisu přímo na Hrádku. Nesmíte také minout naši první anketu (najdete ji v pravém postranním panelu ;))!<br />
<br />
<br />
Kukátku zdar,<br />
<span style="background-color: yellow;">Ally Nimet Snape</span> & <span style="background-color: yellow;">Mia Lovegood</span>Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-88489180731005019432013-11-11T17:38:00.001+01:002013-11-11T17:38:22.940+01:00Vyhodnocení říjnové soutěžeMilí čtenáři,<br />
<br />
přináším vyhodnocení říjnové soutěže a správné rozluštění přesmyček.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Správné odpovědi:<br />
<br />
1. <b>telegram</b><br />
Telegram je krátká zpráva, obsahující mnoho informací. Kouzelníkovi to může připomínat formuli s mluvícím patronem, který předá krátkou informaci danému kouzelníkovi/čarodějce. Merlinužel telegramy už se nevyužívají, mudlové je zrušili (byly prý ztrátové a nevyužívané).<br />
<br />
2. <b>reportáž</b><br />
Delší publicistický útvar, autor se označuje jako reportér. Hlavní je zde podat čtenářům informace o dané události, se zaměřením na přesná a věcná fakta. Reportáž musí být objektivní!<br />
<br />
3. <b>fejeton</b><br />
Zjednodušeně = "komentář". Autor fejetonu se vyjadřuje k aktuálnímu známému problému velmi nadčasovou formou, často vtipně až ironicky. I když si fejeton přečtete po letech, stále se Vám bude jevit jako napsaný včera (samozřejmě, událost nebo problém může být trochu "mimo"). <i>Osobně fejeton považuju za nejtěžší útvar, protože pisatel musí být informovaný a mít "dobrou slinu".</i><br />
<i><br /></i>
4. <b>komentář</b><br />
Je to útvar, jehož autor měl za úkol okomentovat danou událost/věc. V textu čtenáře musí seznámit s okolnostmi a zjednodušeně s veškerými důležitými fakty. Následně uvede svůj vlastní názor (komentář je hodně o úvaze a vlastnímu přesvědčení), co jej k tomu vedlo, podá důkazy a vysvětlení pro svá tvrzení.<br />
<br />
5.<b> recenze</b><br />
Neboli kritika. Autor v textu představí recenzované dílo, v krátkosti popíše autora a následuje jeho ohodnocení (jak na něj dílo působilo, jaké vyvolávalo pocity, zda se vleklo, nebo rychle utíkalo...). Nesmí vynechat klady a zápory! Na závěr musí recenze obsahovat celkové vyhodnocení a doporučení (zda si lidé dílo mají přečíst/shlédnout, komu jej doporučuje a komu ne, atd.).<br />
_________________________________________________________________________________<br />
<br />
Do redakce dorazily dvě sovy:<br />
<b style="color: #38761d;">Arielka Snape </b>získává <b>20 bodů</b>; <span style="color: yellow; font-weight: bold;">Amanda Lianová-Kimmel </span>má bodů <b>18.</b><br />
<b><br /></b>
<b><br /></b>
Děkuji za účast,<br />
<b>Mia Lovegood</b>Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-69050778705385021582013-11-11T17:38:00.000+01:002013-11-11T17:38:07.022+01:00Hlasování o první kapitole povídky na pokračování<div class="MsoNormal">
Do povídky a zároveň soutěže na pokračování se sešly dva
příspěvky. Co nyní? Oba příspěvky si pečlivě pročtěte a rozhodněte o tom, který
se vám víc líbí.</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal">
Při svém hodnocení můžete uvažovat o námětu, kterým se
povídka může ubírat, hlavních postav a zejména o tom, kde by se vám pokračování
psalo lépe. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b>Hlasovat můžete v levém sloupci našeho časopisu.
Označit můžete jednu ze dvou možností</b>:</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: #674ea7;"><b>A) 1. kapitola – Noční můra</b></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: #741b47;"><b>B) 1. kapitola</b></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<b>Autoři zatím zůstávají anonymní. Body za své práce dostanou
až po ukončení hlasování</b>. Termín stanovuji do 25. 11. Každá kapitola získává po 20 bodech, výherní
obdrží navíc 10 bodů.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Na pokračování soutěže se můžete těšit v prosincovém
čísle.</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: #674ea7;"><b>A - 1. kapitola - Noční můra</b></span><br />
Greta Gargoyleová ležela v posteli s nebesy a sledovala proud měsíčního světla,
jak se opírá do nebes jejího lůžka a barví celý pokoj do stříbřitě bílé. Opět
nemohla spát, jako již několik nocí. Vlastně od chvíle, kdy se po prázdninách
vrátila do Bradavic. Noc co noc ji budila stejná noční můra.<br />
<br />
V den svých sedmnáctých narozenin, 21. srpna, zahlédla na ulici zvláštní,
shrbenou postavu celou zahalenou v černém plášti. Na okamžik spatřila jeho
podivné, nelidské oči, které se k ní upíraly. Když se střeli pohledem, postava
se rychle otočila a odbelhala se pryč. Do konce prázdnin ji již nespatřila, ale
po návratu do Bradavic postavu vídala každou noc – ve svých snech.<br />
<br />
Už je tomu dvacet dní. Ani jednu noc nebyla ušetřena probuzení hrůzou, když
postavu viděla procházet chodbou v Bradavicích. Zahalený v černém plášti, kápě
na hlavě, shrbený, se kulhavě plížil chodbou ke dveřím. Slyšela jeho hekání –
jistě to byl muž. Zvláštní bylo, že za ním zůstávaly stopy špíny smíšené s
krví. Greta onu chodbu ani dveře nepoznávala. Byla si však jistá, že se nachází
v Bradavicích. Netušila, kde se v ní ona jistota vzala.<br />
<br />
Bylo to zvláštní. Je to nějaká předtucha? Věštecký sen? Nebo vidí přítomnost?
Jak je možné, že by Filch ani nikdo jiný na stopy zatím nenarazil?<br />
<br />
Greta se dnes nemohla zbavit divného nutkání opustit mrzimorskou ložnici a
vyjít do prostor hradu. Zadívala se k lůžku, kde tvrdě spala její kamarádka
Sandra a pak hnána nějakou neviditelnou silou vyrazila do přítmí hradu.<br />
<br />
Ani nevnímala, kudy jde. Šla jako ve snách. Procitla až v okamžiku, kdy se před
ní někdo objevil. Vykřikla hrůzou. Stála přesně v chodbě, kterou tak dobře
znala ze snu. Před ní stála ona postava, ruku na klice.<br />
<br />
Když ji zaslechl, otočil se k ní čelem a ji zamrazilo, když se do ní vpily jeho
děsivé, zvířecí oči. Pak se muž otočil, stiskl kliku a s chladným, zlověstným
smíchem, při kterém Gretě v žilách tuhla krev, otevřel dveře. Poté se opět
otočil k ní.<br />
<br />
Greta chtěla utéct, ale nemohla. Něco ji drželo na místě a nemohla se pohnout…<br />
<br />
<br />
<span style="color: #a64d79;"><b>B - 1. kapitola</b></span><br />
Prázdniny se chýlily ke konci, ale dvojčatům Susie a Terrymu Heliganovým to ani
trochu nevadilo. Konečně jim totiž bylo jedenáct a od září měli začít studovat
na Cornwallské škole magie. Škola nebyla ani velká, ani moc slavná, ale její
absolventi na ni nedali dopustit. Není divu, když škola nabízela velmi kvalitní
vzdělání a individuální přístup ke studentům, kterých nebylo ani čtyřicet.<br />
Na začátku července dostali Susie a Terry dopis, kde kromě seznamu učebnic a
dalších pomůcek byly i pokyny, podle kterých měli být připraveni se všemi svými
zavazadly před domem přesně v 8:36, že je tam vyzvedne školní autobus. Dvojčata
nemohla ani dospat a už od šesti hodin ráno byla vzhůru a netrpělivě sledovala
hodiny.<br />
„Určitě se zastavil čas,“ přerušil ticho Terry. „Už muselo uplynout několik
minut a ručička se nepohnula ani o milimetr.<br />
„Plácáš hlouposti,“ okřikla ho sestra. „Podívej, právě se posunula.“<br />
Po téhle krátké výměně názorů zavládlo hrobové ticho. Chvíli před sedmou se
konečně probudili i rodiče. Sešli dolů do kuchyně, a když spatřili své dvě
ratolesti, jak hypnotizují hodiny a nevnímají okolí, museli se zasmát a
zavzpomínat na svůj první školní den. Paní Heliganová začala připravovat
snídani. Byla to typická žena v domácnosti. Byla celkem hezká a laskavá. Její děti
i manžel ji milovali, avšak často jí vyčítali její přehnanou starostlivost.<br />
Na druhou stranu, pan Heligan byl pro každou legraci a moc si neuvědomoval, jak
nebezpečné to třeba je. Byl o pár let starší než jeho žena, které bylo 32 a
pracoval na místní pobočce Gringottovy banky jako hlídač. I když byl veselé
povahy, tak ve chvílích, kdy se opravdu rozzlobil, z něj šel opravdu strach.
Mohl by být i bystrozorem, ale vadilo mu ohrožení rodiny. Paní Heliganová mu
dávala za pravdu slovy: „Ty seš dost nebezpečnej sám o sobě a není třeba to
ještě zdokonalovat,“ načež se oba rozesmáli a pan Heligan dal své ženě pusu.<br />
O půl deváté už děti stepovaly před domem a nemohly se dočkat. Oba už měli na
sobě školní uniformu, která byla laděna do hnědo-zelena podle lesů, uprostřed
kterých se škola nacházela. Chlapci nosili ke košili hnědé kalhoty a tmavě
zelené hábity. Dívky zase halenky a zelené sukně a hábity měly hnědé. Přesně
šest minut po půl přijel před jejich dům autobus. Na první pohled se nijak
zvlášť nelišil od mudlovských výletních autobusů a z venku vlastně vypadal
úplně stejně. Zato uvnitř bylo mnohem víc místa, než by obyčejný člověk
očekával. Studenti posedávali v křeslech a povídali si o svých zážitcích z
uplynulých dvou měsíců. Nejblíže ke dveřím seděli dva chlapci a vypadali docela
nervózně. To byli další prváci, a tudíž i noví spolužáci dvojčat. Cestou
nabrali ještě pár dalších studentů a mezi nimi i poslední žákyni letošního
prvního ročníku.<br />
Autobus zaparkoval na kraji lesa a všichni pasažéři se pomalu vyhrnuli ven.
Vystoupil i řidič, který nebyl nikterak starý, ale vypadal, že toho pamatuje
víc než dost. Na obličeji a na rukou měl spoustu malých i velkých jizev a
kulhal na pravou nohu. Provedl je lesem a ukázal nováčkům, kde co najdou.
Ukázalo se, že les funguje jako přírodní rezervace. Se spoustou živočišných i
rostlinných druhů se studenti setkají i osobně, ne jen na stránkách v učebnici.
Přibližně uprostřed toho lesa stál takový menší hrádek, ale jistě pro tak malé
množství studentů vystačí. Řidič, který byl zároveň školníkem, je zavedl do
jídelny, kde byl jeden stůl ve tvaru U. Na té kratší části seděli profesoři
uprostřed s ředitelem a podél těch delších se usadili studenti. Na jednu stranu
dívky a na druhou chlapci. Nejblíže profesorům seděli ti nejstarší a u okrajů
stolu ti nejmladší.<br />
Samotný ředitel vypadal velmi přísně. Nemohlo mu být více jak padesát a
vzbuzoval respekt. Studenty přivítal jen velmi striktně a pro nováčky
vyjmenoval nejdůležitější pravidla. Tím skončily veškeré formality a všichni se
s chutí pustili do slavnostního oběda.<br />
Odpoledne bylo zasvěceno zaučování nováčků, což měl na starost ten student,
který při zkouškách NKÚ v minulém roce dopadl nejlépe. Tentokrát to vyhrál
jistý Matthew Jail, hezký a na první pohled sympatický chlapec. Ochotně jim
ukázal, kde najdou ložnice, společenskou místnost i další menší salónky. Zavedl
je do knihovny a do učeben. Prohlídku zakončil v hlavní společence, kde jim
převyprávěl legendu, která se týkala založení školy. Na tuhle událost se přišli
podívat i někteří další studenti.<br />
<br />
„Už je tomu hodně dávno, co byla naše škola založena Charlottou ze Sennenu,
velice mocnou a ve své době i celkem slavnou čarodějkou. Budova školy byla
původně jejím obydlím, ve kterém bydlela její rodina už po staletí. Učila zde
těch pár šťastlivců, které si zvolila za své učně. Stát se jejím učněm byla
velká pocta, protože Charlotta si vybírala opravdu pečlivě. Toho se škola drží
dodnes a přijímá pouze studenty s velkým magickým potenciálem, i když to není
vždy poznat,“ hodil posměšným pohledem po jedné ze svých spolužaček.<br />
„Nicméně, o Charlottu jevil zájem jistý Henry z Roundstones. Pohledný,
bohatý a mocný čaroděj. Charlottě se líbil a navíc by jí sňatek s ním umožnil
splnit si svůj sen – založit školu magie, na což až do teď neměla dostatek
prostředků. Henry s ní souhlasil a společně vyhledali pár z Charlottiných
bývalých studentů, aby jim nabídli profesorské místo. Většina oslovených
přijala, a tak mohli začít přijímat studenty. Podle ní byl nejlepší počet
studentů na jeden ročník pět. Sama taky nikdy neměla více jak pět učňů.
Tvrdila, že při větším počtu by už výuka nebyla tak kvalitní.<br />
Škola se od dob Charlotty moc nezměnila. Počet studentů se stále drží na pěti v
jednom ročníku. Všichni profesoři jsou místní absolventi.<br />
Nějakou dobu šlo všechno jako na drátkách a nikoho by nenapadlo, že se na škole
děje něco nekalého. Avšak opak byl pravdou. Totiž, Henry nebyl tak dokonalý,
jak si o něm Charlotta myslela. Měl velkou slabost pro černou magii a
teoretické učení už mu dlouho nestačilo. Když si u některých studentů všiml
nadání pro toto odvětví magie, rozhodl se je začít vzdělávat. Ovšem za zády své
ženy, která černou magii nesnášela.<br />
Jenže nic nemůžete tajit věčně a pravda vyšla najevo. Klidné dny byly ty tam a
mezi Charlottou a Henrym vypukl boj. Nikdo neví proč, ale když mělo dojít na
nejhorší, oba dva je přepadla náhlá únava a místo aby dovedli boj do konce,
usnuli někde v okolních lesích a tam prý spí dodnes...“</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-89218411138183211672013-11-11T17:37:00.001+01:002013-11-11T17:37:39.545+01:00Malé ohlédnutí za říjnovým srazem 2013V Brně ve dnech 26. – 30. října proběhl hradní sraz, v jehož průběhu se sešlo sedm hradníků.<br />
<br />
Celý sraz pořádaly Ally a Arielka Snapeovy, ke kterým v sobotu k večeru dorazila Lenička Jája Lákorádová a Hwol. Později večer Jake Mirodin Snape a Tofty. Na účastníky čekalo Megariskuj, které plnili během celého víkendu. Obsahovalo 55 okruhů po šesti možnostech od 100 do 600 bodů.<br />
<a name='more'></a>Srazík nebyl tak organizovaný. Hrály se kouzelnické hry. V neděli jsme vyrazily na menší hodinu studia mudlů, kde si hradníci mohly vyzkoušet mudlovské tvoření. Bez hůlky museli z listí vytvořit kytici růží. Některým to šlo výtečně, zejména Lenička se v tomto našla. Jiní spíše litovali, že nemají své hůlky.<br />
<br />
<div>
V pondělí ráno se odehrála malá exkurze do mudlovského obchodu, kde jsme usoudili z výzdoby, že jsou již Vánoce. Některým pokladním jsme popřáli veselé svátky. Následně Arielka musela do práce a zbytek vyrazil pro extra tajné překvapení, takže o něm věděli úplně všichni… jak je v Bradavicích zvykem.<br />
Cestou za překvapením jsme trhli rekord. Na srazu měli poprvé převahu kluci 3: 2! Na nádraží jsme si vyzvedli Vanessku Snape, která dorovnala počet holek. Odpoledne bylo zasvěceno naší oblíbené hře s názvem Cesta za Voldym. Večer jsme se museli rozloučit s Toftym a Jakem. Na cestu jsme jim zazpívali We wish you a merry christmas.<br />
<br />
V úterý jsme sledovali předabovaného Harryho Pottera. Parodie se jmenovala Henry Propper a výborně jsme se u ní bavili. Pak jsme se podívali na některé vybrané scény z AVPM/S/SY. Odpoledne za námi dorazila Julie Lianová, se kterou jsme si povídali, než jsme se museli rozloučit i s Leničkou a Hwolem.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b>Back to witches and wizards and magical beasts</b></div>
<b></b><br />
<div style="text-align: center;">
<b><b>to goblins and ghosts and to magical feasts</b></b></div>
<b>
<div style="text-align: center;">
<b>it's all that I love, and all that i need.</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>at HOGWARTS, HOGWARTS,</b></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<b>Back to spells and enchantments, potions and friends</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>To Gryffindor!</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>Hufflepuff!</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>Ravenclaw!</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>Slytherin!</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>Back to the place where our story begins</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>Its Hogwarts, Howarts.</b></div>
</b><br />
Ve středu dopoledne si Vanesska s Julie zkusili Megariskuj. Nakonec i Julie musela odjet domů. Sraz byl u konce. Vanesska odjížděla jako poslední později večer.<br />
<br />
<br />
Děkuji za krásný sraz. Doufám se se s vámi do konce roku ještě uvidím v Praze na dalším plánovaném srazu.<br />
<br />
<b>Ally Nimet Snape</b></div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-8698885359842926272013-11-11T17:36:00.000+01:002013-11-11T17:36:59.936+01:00Mantichoří zpěvPřed týdnem došlo k dlouho očekávané události na poli hudby. Známá česká kouzelnická kapela Mantichora vydala svoje další album. Má název Mantichoří zpěv, podle ústřední písně.<br />
<a name='more'></a><br />
Jak jistě víte, skupina Mantichora je velmi vzácná, v současné době zažívá své období na výsluní a jejich písně už pět let plní nejvyšší příčky kouzelnických hudebních hitparád. Je oblíbena zejména mezi kouzelnickou mládeží, které vyhovuje její moderní divoká hudba prosycená četnými magickými efekty.<br />
<br />
Jako při vydání každého alba, i tentokrát nové album bude doprovázet šňůra koncertů po celé zemi. Na většinu z nich jsou již lístky beznadějně vyprodány. Kouzelnická mládež šílí nadšením, rodiče trnou, aby se jejich potomkům nic nestalo. Není tajemstvím, že skupina Mantichora je pověstná tím, že to při koncertech s doprovodnými kouzly pro efekt často přehání a občas někdo z diváků utrží zranění. To je také důvodem, proč měli loni dokonce na celý rok zákaz koncertování. Možná že i roční odmlka je důvodem, proč jsou nyní lístky téměř vyprodány.<br />
<br />
Frontman kapely Whisp Barry se dal slyšet, že koncerty budou ještě divočejší, mají mnoho nových efektů, což u teenagerů vyvolalo nadšení. Současně ujišťuje, že zvýšili bezpečnostní opatření, aby ke zraněním nedocházelo.<br />
<br />
Celé album je podáno ve stylu divoké hudby mísící se s vtipnými texty, jak jsou fanoušci Mantichory zvyklí. Na albu najdeme celkem 8 zcela nových skladeb.<br />
<br />
<b>Mantichoří zpěv</b> je hitovka, která zní na všech kouzelnických rádiích. Přestože by posluchač čekal píseň o skupině Mantichora, není tomu tak. Píseň pojednává o skutečné obávané nestvůře Mantichoře, která se vydá na lov a pak si při pojídání oběti slastně prozpěvuje. Píseň je tak vtipně podaná, že si získává i posluchače, kteří novodobou hudbu skupiny Mantichora jinak v oblibě nemají. Její refrén:<i> „Mňam, mňamlalá, tádydadá, mňam, ňam…“ </i>si prozpěvují dospělí i děti.<br />
<br />
Další písní, která se jistě také stane hitem, je<b> Bodni si svůj šíp </b>a velmi vtipně popisuje tradiční šarvátky během famfrpálových zápasů mezi tými Applebyských šípů a Wilbourských vos. Píseň je plná kouzelných efektů navozujících správnou famfrpálovou vřavu a bojím se, jak to bude vypadat na koncertu, kde nebudou efekty pouze sluchové, ale určitě i vizuální.<br />
<br />
Následuje o trochu klidnější (i když v podání této skupiny se moc o klidu hovořit nedá) píseň <b>V magii je síla</b>.<br />
<br />
<div>
Zato čtvrtý song, <b>Testrálí let</b>, je nejdivočejší písní celého alba. Posluchači během ní získají pocit, jakoby opravdu letěli na divokém testrálovi a hrozí jim každou chvíli, že se neudrží a spadnou.<br />
<br />
Při písni <b>Souboj </b>vám bude tuhnout krev v žilách strachy, přestože se budete neskutečně smát nad vtipností textu a podání kouzelnického souboje.</div>
<div>
<br />
Další song s názvem <b>V zajetí auguronů </b>je kritizován jako absolutní propadák všemi, kdo ho již slyšeli. Mantichora v něm chtěla přiblížit, jak může působit auguroní kvílení na psychiku jeho chovatele, ale moc se jim to nepovedlo. Možná by se měli řídit heslem, že méně je někdy více. Použili nahraný zvuk pravých auguronů, ale přehnali to s jejich četností a píseň je pro posluchače utrpením, přestože ani v ní nechybí humor a nadsázka zpěváků při líčení marného boje o zachování příčetnosti a nepodlehnutí strachu ze smrti při jejich houkání. Zpěv však v několika místech zaniká za kvílením, které působí se zpěvem značně disharmonicky.<br />
<br />
Naštěstí je tato píseň vystřídána songem<b> Kouzelnický rej</b>, což je píseň plná veselí a pojednává o divokém večírku plném kouzel. Hudba je chytlavá, slova písně ještě více a posluchač brzy na předchozí utrpení zapomene a pobrukuje si spokojeně se zpěváky.<br />
<br />
Při osmé, závěrečné písni alba, posluchače opět zamrazí. Nese název<b> Vlkodlačí proměna</b> a posluchače chytne za srdce. Jak název napovídá, text je o proměně člověka ve vlkodlaka. Je velice živá, mísí se v ní boj člověka a dřímajícího zvířete v něm. Píseň je dramaticky protkaná divokými pasážemi, vlčím vytím plným bolesti a k tomu kontrastuje vtipný, i když v konečném důsledku smutný text. Skupina tím chce svým posluchačům ukázat, že i vlkodlaci jsou lidé a mají srdce, i když ve svém jádru mají skryté nebezpečné zvíře. Také to, že vlkodlaci mají těžký život už jen kvůli své každoměsíční proměně a je smutné, když je ještě okolí odsuzuje a činí jim život ještě těžším. Píseň věnovali svému kamarádovi, který byl nešťastnou náhodou pokousán a stal se vlkodlakem.<br />
<br />
<br />
Celkově je album velmi vydařené, až na zmíněnou šestou píseň a trhá rekordy prodejnosti. Skupina má nyní plné ruce práce s nadcházejícími koncerty, ale dobrá zpráva pro všechny fanoušky je, že už nyní přemýšlejí, čím své příznivce překvapí v dalším albu. Nevím jak vy, ale já se na něj těším už teď.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: #38761d;">Arielka Snape</span></b></div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-91799033331406220022013-11-11T17:35:00.000+01:002013-11-11T17:35:08.162+01:00Recenze knihy Mezi draky od Rebeccy SwallowovéRebecca Swallowová se minulý rok zúčastnila tradiční švédské soutěže Výroční závod košťat, která se v této zemi pořádá již od 10. století a je velmi oblíbená. Jako každý rok, i loni se účastnili nejen Švédové, ale i kouzelníci a čarodějky z jiných zemí. Rebecca Swallowová na něj dorazila až z amerického Ohia a závod ji tak zaujal, že o něm napsala knihu.<br />
<a name='more'></a><br />
V knize seznamuje čtenáře s tím, že Výroční závod košťat je oblíbenou zábavou kouzelníků a čarodějek, kteří milují let na košťatech na dlouhé vzdálenosti a množství adrenalinu a rizika. Zúčastnit se může každý, kdo se přihlásí a zaplatí startovací poplatek ve výši 50 galeonů. Většinou se účastní spíše muži, neboť závod je opravdu náročný. Letci musí překonat vzdálenost téměř 500 kilometrů nad územím Švédska, velká část trati je vytyčena nad rezervací švédských krátkonosých draků.<br />
<br />
Autorka knihy, Rebecca Swallowová, v knize popisuje své přípravy na závod, jak ji od toho příbuzenstvo odrazovalo, jak ji přátelé měli za blázna. Píše o tom, jak se jí ostatní soutěžící z řad mužů posmívali, utahovali si z ní. Barvitě líčí mnoho historek, co vše ji potkalo v hostinci, kde byli účastníci závodu před zahájením ubytováni.<br />
<br />
Velmi humorně dává nahlédnout do svého života, do toho, jak jí jeden soupeř nabídl sňatek, když se účasti v závodě vzdá, aby nebyla ohrožena. Předpokládal, že i Rebeccu žene do závodu stejný cíl, z jakého se do něj hlásí spousta mužů. Vůbec nepřemýšlel o tom, že by to mohlo být jinak. Rebecca srovnává rozdílné pohnutky. Píše, jak ženy se většinou do závodu ženou kvůli adrenalinu a výzvě, touze samy sobě dokázat, že na to mají, zatímco muži prý většinově proto, aby zapůsobili na ženy a zvýšili si své ego. Této otázce autorka věnovala hned tři kapitoly a patří k těm nejzábavnějším z celé knihy.<br />
<br />
Rebecca Swallowová vůbec celou knihu psala velmi čtivě s obrovskou dávkou humoru a nadsázky. Dokonce i scény, ve kterých popisuje, jak letěla nad rezervací a třikrát jen taktak unikla o vlásek smrti sežehnutím. Čtenář tak neví, jestli mu z toho má běhat mráz po zádech, nebo se má zalykat smíchem.<br />
<br />
Knihu rozhodně doporučuji každému, kdo má rád humor, poutavý příběh, který hned na začátku čtenáře strhne a nenechá ho od knihy odtrhnout zrak, dokud ji celou nepřečte. Na své si přijdou milovníci letu na koštěti a hlavně příznivci adrenalinu a nebezpečí.<br />
<br />
<br />
<b><span style="color: #38761d;">Arielka Snape</span></b>Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-29083350570136845682013-11-11T17:34:00.002+01:002013-11-11T17:34:50.233+01:00Vtipálci polapeniOdbor zneužívání mudlovských výtvorů si může oddechnout. Po náročných čtyřech měsících pohotovosti a přesčasů konečně dopadli skupinu kouzelníků, kteří se bavili a intenzivně podnikali výpady na mudly očarováváním jejich vlastních přístrojů a výtvorů.<br />
<a name='more'></a><br />
Pracovníci Odbor zneužívání mudlovských výtvorů již byli zoufalí, skupina byla dobře organizovaná a stále se jim dařilo unikat. Nadělali spoustu škody, stovkám mudlů musela být díky nim upravena paměť, což stálo čas a úsilí mnoho pracovníků ministerstva.<br />
<br />
Skupina řádila po celé Británii, zejména však v Londýně, ministerstvu přímo za zády. Na svém kontě mají nejméně čtyřicet výtržností, jako vybuchující toalety, mizící ledničky, skákající láhve, řehtající trouby, zrcadla, kde se místo obrazu člověka, který do něj hledí, objevují duchové, poletující fritézy, utíkající hrnce, dávící se televize, zmrzlinu vyskakující z kornoutů, škrtící šály, kousavé boty a mnoho dalších.<br />
<br />
Vrcholem jejich řádění se stal středeční útok na nákupní centrum ve středu Londýna. V noci se do něj vloupali a očarovali snad polovinu prodávaného sortimentu. Když bylo otevřeno a nahrnuli se mudlové za nákupy, nestačili se divit. Očarované věci je tak vyděsili, že v nákupním centru vypukla panika, kterou tam nezažili ani při předloňském rozsáhlém požáru. Mudlové se snažili co nejdříve dostat ven, vyděšeně křičeli jeden přes druhého, strkali se, šlapali po sobě.<br />
<br />
Skupina kouzelníků, kteří to měli na svědomí, byla v obchodě a smáli se svému výtvoru a tuposti mudlů. Když byli povoláni desítky pracovníků ministerstva, aby situaci dostali pod kontrolu a mudlům pozměnili paměť, skupinu nalezli a předali bystrozorům.<br />
<br />
Nyní jsou aktéři v Azkabanu, byli potrestáni za mnohonásobné porušení zákonů k ročnímu pobytu v celách. Někteří zastánci mudlů se vyslovili, že litují, že Azkabanská věznice již není střežena mozkomory, protože to by jim patřilo.<br />
<br />
<br />
<b><span style="color: #38761d;">Arielka Snape</span></b>Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-74458421600288010652013-11-11T17:34:00.000+01:002013-11-11T17:34:09.731+01:00Co to je ten "hokej"?Milí čtenáři,<br />
<br />
po četných nevěřícných dotazích svých kouzelnických přátel jsem se rozhodla sepsat tento článek, ve kterém Vám představím svůj nejoblíbenější zimní mudlovský sport, hokej. Kdekdo si klepe na čelo, proč čarodějka slintá na stadionech nad hrou někoho, koho ani nejde pořádně vidět. Já si však za svým stojím a ráda famfrpál měním za tuto zábavu.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.wallsave.com/wallpapers/800x533/ice-hockey/126978/ice-hockey-beautiful-stadium-photo-gallery-126978.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://www.wallsave.com/wallpapers/800x533/ice-hockey/126978/ice-hockey-beautiful-stadium-photo-gallery-126978.jpg" height="213" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Na obrázku výše vidíte prostory, kde se tento mudlo sport hraje. Je to velkýýýý ovál plný ledu, kolem jsou sedačky. Ty divný tyčky neslouží slalomu na košťatech, nýbrž drží speciální skla, které brání tomu, aby hráči po nárazu spadli do "klína" divákovi a zároveň brání divákovi "obejmout" hráče. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Už jenom jít na podobný stadión je pro kouzelníka dost zážitek. Přiznávám se, že chodím "na černo" a na stadión se přímo přemístím. Poté je důležité vybrat si dobré místo. Nejlepší jsou ty u skla. Hlavně nevytahujte hůlky (jaká já). Kapacita stadionu může být i přes 60 000 sedaček a upravujte potom všem paměť O:-)...</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Teď už snad něco o této hře. Základem celé komedie je kus gumy, kterou se snaží hráči dostat do speciálního koše. Je to červeně ohraničený ovál se síťkou. Několikrát jsem zkoušela proniknout do tajů branky, ovšem zatím marně. Je to dírované jak zezadu, tak zepředu, ovšem bod se počítá jen tehdy, když guma proletí zepředu.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Jako v famfrpále koš střeží brankář. Je ovšem navlečený opravdu kuriozně. Na nohou má objemné kvádry a vypadá jako medvěd. Místo ruky má připoutaný koš. Tím se snaží chytnout gumu. Podívejte se sami:</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://img.aktualne.centrum.cz/481/28/4812857-winter-classic-2012-philadelphia-lundqvist.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://img.aktualne.centrum.cz/481/28/4812857-winter-classic-2012-philadelphia-lundqvist.jpg" height="259" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Posléze jsou na hřišti ještě 2 obránci. To jsou hokejoví odrážeči. Jejich nedovolené zákroky (třeba praštění a nebo žduchnutí protihráče) se trestají tím, že si jdou odpočinout na speciální lavičku. Zpočátku jsem nechápala, proč se tak zlobí, když jsou odpočívat, ale očividně jsou natolik nabuzení, že chtějí jen hrát. Tomu já říkám sportovní zápal!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Posledními hráči na ledě jsou 3 útočníci. Ti se snaží protlačit gumu do koše za medvědem. Ehm...za brankářem :D.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
V ruce každý hráč drží hůl. Tou se snaží ovládat gumu a občas se jí mlátí navzájem. Celkově je hokej brutální sport, při kterém nechybí potyčky, krev a rvačky. Já ho proto miluji, nejen kvůli hře, ale kvůli "doprovodným akcím". </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Jako třeba padání hráčů. Není to kletbou, ovšem dím, že "jezdí" na tenkých nožích.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Na světě je velmi rozšířen. Já zbožňuju především série v Americe, kde jsou rvačky nejčastější. Mám ráda také národní soutěže, kde se vyhrávají placky ve tvaru kruhu v různých barvách (bronzová, stříbrná, zlatá).</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Hráči se sdružují v klubech, kluby mezi sebou soutěží a sbírají body. Kdo sesbírá nejvíce bodů dostane nějaký kus plechu. Každý z něj má očividně velkou radost...</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Hokeji nechybí akce, výbušnost a teda trocha sportu. Je to také životní styl mnoha lidí, včetně mě :). Doufám, že tento článek osvětlí všem kouzelníkům a čarodějkám, že hokej je převlečený famfrpál na ledu, kde koště je tyčka se zahnutým koncem.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Můžete si myslet, že jsem praštěná, když "lítám" mezi Harpyjemi a Lavinami (to je můj milovaný hokejový klub), ovšem je to můj život, stejně, jako kouzla!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b>Mia Lovegood </b></div>
<br />Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-17235381901397278582013-11-11T17:33:00.001+01:002013-11-11T17:33:39.573+01:00Harry Potter<b><span style="font-size: large;">Harry Potter</span></b><br />
<b><span style="color: #38761d;">Sophie Ann Dee</span></b><br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Harry Potter je vyvolený,<br />
také chytrý, vtipný a oslnivý.<br />
Lord Voldemord Harryho nahání,<br />
běž Harry vždyť tě dohání.<br />
<br />
Vytáhni svou hůlku Harry,<br />
ty to zvládneš nejsi žádný Barry.<br />
On se k tobě chce přiblížit,<br />
ty si s bojem musíš pospíšit.<br />
<br />
Nehraj si na hrdinu,<br />
i když jsi ten chlapec,<br />
nehraj si na vidinu,<br />
jinak se dokončí zlý proces.<br />
<br />
On je had,<br />
ty jsi lev,<br />
on má smrtící sad<br />
a ty smutek pak jen máš.<br />
<br />
Ptáš se proč se ti to děje?<br />
Tak ho zabíj dřív něž on tebe.<br />
Harry ty máš lásku<br />
a ty-víš-kdo má jen sázku.<br />
<br />
Vyhraješ,<br />
nikdy neprohraješ.<br />
S přáteli to zvládnou,<br />
hele ty-víš-komu se kosti lámou.<br />
<br />
Dobro vítězí,<br />
na nic se už nemyslí.<br />
Harry Potter vyvolený,<br />
přátele vždy nápomocný.Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-20424956865479657542013-11-11T17:33:00.000+01:002013-11-11T17:33:23.766+01:00Draco Malfoy<b><span style="font-size: large;">Draco Malfoy</span></b><br />
<b><span style="color: #38761d;">Sophie Ann Dee</span></b><br />
<b><span style="color: #38761d;"></span></b><br />
<a name='more'></a><b><span style="color: #38761d;"><br /></span></b>
Draco má vlasy bílé,<br />
nevyrostl v rodině milé.<br />
Nikoho nezraní,<br />
protože je k sežrání.<br />
<br />
Kolej je zelená,<br />
spoustu lidí na hradě nemá rád,<br />
kolej je i stříbrná,<br />
hlavně si nechce s někým hrát.<br />
<br />
Byl i Smrtijed,<br />
a nalil Brumbálovi do lahve jed.<br />
Však neudělal mu nic,<br />
jen na to myslel a nic víc.<br />
<br />
Co to bylo?<br />
To byl on.<br />
Osobnost velká jako hrom,<br />
a ego tlusté jako strom.<br />
<br />
Život ho naučil aby byl hodný,<br />
nesmí se bát,<br />
ale jen být šikovný,<br />
jak už jsem řekla, nechce si hrát.<br />
<br />
Takhle ho znám<br />
a v srdci ho mám. Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-35650174207697853202013-10-12T20:00:00.001+02:002013-10-12T20:00:10.923+02:00Slovo redakceMilí Hradníci,<br />
<br />
máte před sebou nové číslo Slídivého Kukátka. Najdete v něm vzpomínky na některé Hradní srazy, Vaše básnická dílka, avizované ankety a také speciální soutěž spočívající v povídce na pokračování i mnoho dalšího. Doufám, že v říjnovém čísle najdete zábavu i ponaučení :).<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Jistě jste si všimli, že ze všech funkcí odešla má předchozí spolupracovnice, šéfredaktorka Lea Julie Novaluna. Chtěla bych jí poděkovat za všechnu práci, kterou pro Kukátka odvedla, za výpomoc ve všech věcech, které jsme spolu dělaly a za ochotu spolupracovat. Díky.<br />
Vzhledem k tomu, že SK je docela náročné na vedení, chtěla bych Vám představit naši <b>novou redaktorku, <span style="background-color: yellow;">Ally Nimet Snape</span>. </b>Ally mi vypomohla již s tímto číslem, zrealizovala pro Vás povídku na pokračování a všemožně pomáhala i s technickými záležitostmi. Vítám ji opět ve vedení :)!<br />
<br />
Opět Vám připomínám, abyste nezapomněli shlédnout také titulní stránku čísla, okomentovat všechny články, vyjádřit svůj názor, zasoutěžit si ve všech soutěžích a hlavně připsat články do listopadového, halloweenského čísla :).<br />
<br />
Přeji Vám příjemný zážitek při čtení,<br />
Mia Lovegood<br />
<br />Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-75481352913257944722013-10-12T20:00:00.000+02:002013-10-12T20:00:01.922+02:00Říjnová soutěžMilí Hradníci,<br />
<br />
po měsíční pauze se můžete opět zapojit do hry provozované Kukátkem. Tentokráte jsem zvolila ostřílenou klasiku, přesmyčky.<br />
<br />
<a name='more'></a>V přesmyčkách jsou ukryty různé slohové útvary. Vašim úkolem bude nejen je vyluštit, ale také napsat, co který útvar je, jak jej píšeme. Přesmyček je 5. Za vyluštění dostanete 5 bodů (1 přesmyčka = 1 bod), za vysvětlení dostanete bodů 15 (1 správné vysvětlení = 3 body).<br />
<br />
<b>MELTAGER</b><br />
<b>PROZARTE</b><br />
<b>JOTFENE</b><br />
<b>KANTOREM</b><br />
<b>ZECREEN</b><br />
<b><br /></b>
Vyluštěné přesmyčky posílejte na adresu Slídivého Kukátka nejpozději do 31. 10. 2013 do 20:00 hodin. Prosím dodržte předmět sovky: Soutěž. Nezapomeňte se podepsat ;)!<br />
<br />
Soutěži zdar :),<br />
Mia LovegoodSlídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-54106748349991273452013-10-12T19:59:00.003+02:002013-10-12T19:59:46.718+02:00Letní sraz 2013Milí čtenáři,<br />
<br />
<div>
přináším vám ohlédnutí za Letním srazem 2013, který začal 17. 8. a oficiálně skončil 25. 8. 2013. Celým programem provázely Ally Nimet Snape a Arielka Snape. Téma celého srazu byla výuka kouzelných předmětů naživo.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
V sobotu 17. srpna jsme čekaly u nás doma v Brně první várku hradníků. První tři dny nás na srazu bylo pět: Lenička Jája Láskorádová, Hwol, Tofty, Arielka a Ally. Nutno podotknout, že na celý letní sraz dohlížel náš hafoň křížený s dlaždičounem, blátoplazem a vlkodlakem, náš Raťafáček miláček – štěndo Sevie.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b><i>„Od příletu sov(y), až po tombolu.“</i></b></div>
<br />
A už to tu bylo – oficiální začátek padl na jedenáctou hodinu dopolední. Do velké kuchyňské síně přiletí brzy sovy. Nakonec přiletěla jen jediná – naše Eror – která musela zvládnout přinést tři zásilky pro Hwola, Leničku a Toftyho. Přinesla úvodní dopisy a každému malou kouzelnou krabičku s jedním srpcem českým do začátku. Rozšířit sbírku srpců se dalo za výuku, která následně propukla. Nikdo ale přesně nevěděl, k čemu srpce budou potřeba.<br />
Na zahřátí byly připraveny kouzelnické hlavolamy a skládání mudlovské neocube (magnetické kuličky). Ihned poté následovala první hodina lektvarů, kde všichni tři účastníci museli v praxi vyzkoušet, co udělá skřetí moč a drcené baziliščí tesáky (ocet a soda). Po krátké pauze se započalo s mícháním lektvarů. Úkol byl jednoduchý. Stačilo umíchat lektvar tak, aby se co nejvíce přiblížil barvou originálnímu exempláři.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b><i>„…Dělání, dělání, všechny smutky zahání…“</i></b></div>
<br />
Odpoledne se muselo vyrazit do terénu. Čekala nás hodina Péče o kouzelné tvory a Dějiny čar a kouzel. Příjemným zpestřením se pro nás stalo vystoupení Jaroslava Uhlíře, mudlovského textaře zejména písní pro děti. Péče o kouzelné tvory všechny účastníky prověřila ve znalostech kouzelných tvorů. Museli jednoho tvorečka vyrobit z přírodních materiálů. Obdobné to bylo i u Dějin, kde spolupracovala Lenička, Hwol a Tofty na stavbě kouzelnické stavby. Vybrali si Azkaban, který zpracovali hned ve dvou provedeních. Jeden před útokem Smrtijedů, druhý po něm.<br />
Po návratu přišla poslední hodina lektvarů, kde všichni dostali vajíčko, kterému museli vyčistit zoubky. Jednalo se o dlouhodobý pokus, na jehož konci byla tři vysvlečená vajíčka.<br />
Večer byl zaměřený na oddechové aktivity. Ke slovu přišlo oblíbené Riskuj, kouzelnické aktivity a mudllovská hra Expedice s krycím názvem „Vím, že nic nevím“. Sobotní den skončil prohlídkou mudlovského parkurového hřiště.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b><i>„What the hell is a Hufflepuff?“</i></b></div>
<br />
Nedělní dopoledne začalo pozvolna. Vyhodnotil se pokus s vajíčkem a odpočívalo se u AVPM (A very Potter musical od StarKid). Po obědě začala nejakčnější část srazu.<br />
Všichni si vzali košťátka a vyrazilo se na hodinu Létání a teoretickou část Kouzelných formulí. Těmi nás provedl Tofty a prověřil naše znalosti. Po ukončení začala teoretická část Létání. Nechyběla pravidla bezpečnosti a nácvik správného nasedání na koště. Když bylo po hodině, odstartoval se závodní let na koštěti, po němž následovala nová disciplína – krasolet. Zde už nešlo o rychlost, ale o styl, kreativitu a provedení. Na daném úseku se postupně všichni vyřádili. Vznikl zde nezapomenutelný Trollí let od Toftyho.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b><i>„Po jaké polovině dávivého dortíčku se začne zvracet?“</i></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b><i>„Ono to má nějaké poloviny?“</i></b></div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
Odpolední program se nesl v duchu her. První z nich byla Bitva o hrad, kde se za pomocí kouzelnických otázek muselo dostat do středu plánku, kde stály Bradavice. Zahráli jsme si kouzelnickou verzi hry „Vím, že nic nevím“. Bojovalo se o svět (alias mudlovská hra Pandemic), došlo na Lektvarníčky (kouzelnická verze hry Osadníci z Katanu) a čistě mudlovskou karetní hru s názvem Duch.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<b><i>„Ti mudlové to mají špatně. Má tam být ACCIO – ne AKCE.“</i></b></div>
<br />
Večer se stal osudný pro mě, jelikož jsem se uvolila k praktické hodině Studia mudlů.<br />
V hábitech a s dobrou náladou se vyrazilo do mudlovského nákupního centra, kde jsme prošli celý supermarket. Vysvětlili jsme si některé důležité věci, zapřemýšleli nad tím, proč mudlové opékají špekáčky nad televizí (reklama v obchodě) a zaplatili nákup u samoobslužné pokladny. Příjemná mudlovská prodavačka nás nechala v klidu vše namarkovat a zaplatit poté, co jsem vysvětlila, jak na to.<br />
Pondělní den ukončil celý víkendový program. Než se tak stalo, zahráli jsme si legendární Cestu za Voldym, kde je jediný cíl – dostat se za Voldym přes určená pásma na plánku a nasbírat cestou potřebných milion galeonů. Před velkou tombolou se k nám připojila GittyHrušková. Dostavila se akorát na praktickou hodinu Formulí, kde jsme nacvičovali kouzlo Wingardium Lewiosa.<br />
V Tombole se konečně provalilo, k čemu slouží nasbírané srpce. Za ně se kupovaly lístky. Po této události byl čas, kdy Lenička, Hwol a Tofty museli odcestovat do svých domovů.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b><i>„Ten chleba je vzteky zelenej.“</i></b></div>
<br />
Od úterý se Letní sraz nesl v individuálním duchu. Gitty měla možnost, aby si vyzkoušela některé výukové hodiny. Ve čtvrtek přijela Vanesska Snape a my jsme se musely rozloučit s Gittulkou. V sobotu se k nám vrátil Tofty, který se uvolil, že si vezme druhou hodinu Studia mudlů. Opět jsme vyrazili do obchodního centra.<br />
Druhá exkurze probíhala poklidně do doby, než jsme objevili v regálu několik plesnivých chlebů. Tofty zavelel a odevzdali jsme je slečně prodavačce. Poznatek - jak a proč mudlového opékají špekáčky, zůstal nedořešen. Nakonec jsme si já a Vanesska v praxi vyzkoušely, co se nemá dělat v obchodě, a povozily se v nákupním vozíčku. Praktikovaly jsme to jak na začátku exkurze přímo v budově, tak po skončení před budovou.<br />
<br />
<br />
Letní sraz skončil a nezbývá nic jiného, než vyhlížet další. Součástí článku jsou reakce ostatních účastníků (seřazena abecedně) níže. Děkuji za pozornost a těším se, že se s vámi opět na nějakém srazu setkám.<br />
<br />
Vaše<b> Ally Nimet Snape</b><br />
<br />
<br />
<b><span style="color: #38761d;">Arielka Snape:</span></b><br />
Letní srazík se mi moc líbil a jsem nadšená z toho, že se na rozdíl od loňského roku uskutečnil. Byla sice škoda, že nemohl být někde v přírodě, v kempu, protože bývala zábava lítat v hábitech mezi mudly a ignorovat Zákon o utajení, ale teď už to tak prostě udělat nejde, když nikdy dopředu nevíme, kdo přijede a na jak dlouho. To se pak kemp zajišťovat nedá.<br />
Největší radost jsem měla z toho, že se nesjeli jen ostřílení účastníci srazů, ale měli jsme možnost mezi námi přivítat i nové tváře. Vždy mám radost, když poznám nové hradníky.<br />
Myslím si, že celou dobu srazu o zábavu nebyla nouze a zvládlo se i to, že nebyli všichni na celou dobu, ale účastníci se u nás střídali. Bylo super, že Tofty dokonce přijel hned dvakrát :D<br />
Letošní srazík byl jiný i v tom, že na účastníky neustále doráželo naše dravé a hravé (a žravé) štěnisko, což naštěstí nikomu nevadilo.<br />
<br />
Byl to čas plný srandy, her (mudlovských i kouzelnických), kvízů, soutěží. A velmi mě nadchlo, jak radostně byla přijata tombola na závěr oficiálnější části srazu.<br />
Jen mě udivilo, jak chatrné znalosti Lektvarů a nadšení pro jejich učení účastníci srazíku měli<br />
(ehm, tuto poznámku asi pochopí pouze zúčastnění, nejde o výtku hodin v Hrádku :D).<br />
<br />
Chtěla bych každýmu letní srazíky (ale i ostatní, jednodenní) doporučit, protože se zažije hodně zábavy, můžeme zapomenout na strasti mudlovského světa a žít pár dní obklopeni kouzly a světem Harryho Pottera. A člověk může načerpat plno pohody a hlavně energie do dalších všedních dnů a najít opravdové přátele.<br />
<br />
<b><span style="color: #38761d;">GittyHrušková:</span></b><br />
No, tak sraz se mi moc líbil, třeba jsem se naučila, že trochu zamakat se vyplatí, jako když jsem stavěla pyramidu, že Aríska víčkama od petlahví neoblafnu (viz. POKT) a že já a chemie bude katastrofa (viz. lektvary). Taky se mi moc líbily ty hry, a RISKUJ, to je už klasika :D.<br />
Taky byla spousta srandy, třeba, když Sevík štěkal na toho plyšáka králíka, nebo co to bylo :)<br />
A nesmím zapomenout zmínit, že jsem opravdu ráda, že jsem mohla přihlížet historicky prvnímu dohrání Cesty za Voldym! Moc nevím, co ještě k tomu napsat, prostě sraz byl super od začátku do konce :))<br />
<br />
<b><span style="color: #38761d;">Hwol:</span></b><br />
Byla to skvělá zábava, zvláště exkurze a hry. Bylo navíc skvělé poznat se s lidmi, se kterými jsem si dopisoval. Příště se určitě pokusím dojet znovu a všem, kteří na něm ještě nebyli, ho mohu jen doporučit…<br />
<br />
<b><span style="color: red;">Lenička Jája Láskorádová:</span></b><br />
Bylo to super!!! Létání na koštěti a výuka lektvarů a kouzelných formulí se mi moc líbila. A komu by se nelíbilo studium mudlů, tak by byl blázen. Také všechny ty hry. No prostě ani chviličku jsem se nenudila. Jídlo – výborné; hostitelé - lepší nenajdete. A nesmíme zapomenout ani na Sevyho a Salazara, prostě tři úžasné dny.<br />
<br />
<b><span style="color: #38761d;">Tofty:</span></b><br />
Stejně jako na každý Hradní srazík jsem se i na tento velmi těšil a proto mě velmi zklamalo, když jsem kvůli mudlovské škole mohl zúčastnit jen prvních tří dnů Hradního srazu, z těchto dní mi nejvíc v paměti utkvělo skvělé Riskuj, které pro nás Ari s Ally připravili, dále také kouzelnická výuka na živo - nejen Péče o kouzelné tvory, ve které jsme vytvářeli kouzelného tvora z přírodnin, ale také stavba kouzelnické významné budovy. S Hwolem a Janičkou jsem stavěl Azkaban. Dále jsme si udělali hodinu studia mudlů v mudlovském obchodě, při které jsme se všichni dobře bavili nad nápisy Akc(io)e a vyzkoušeli si platit u mudlovské pokladny.<br />
Kromě toho jsem i já přispěl svou výukou Kouzelných formulí, které také bavili. Jako tečkou za srazem byla pak tombola, ve které každý z nás něco vyhrál :). Když jsem přijel v neděli večer domů, tak jsem si říkal, že bych strašně rád přijel ještě znova a okolnosti byly natolik příznivé, že se mi to za necelý týden v sobotu splnilo a mohl jsem jet na sraz ještě jednou, tedy na konec srazíku, ten víkend byl také super, opět jsme nakupovali u mudlíků, hráli různé hry a natočil jsem i svůj proslulý trolí let.<br />
Takže za mě byl sraz na jedničku, měl, jak já vždy říkám jen jednu chybu a tou byl malý počet účastníků. :)<br />
<br />
<b><span style="color: blue;">Vanesska Snape:</span></b><br />
Sraz byl jako vždy senzační. Skvělí lidé, zábavný program a vše, co k tomu patří. Je mi líto, že jsem nemohla být přítomna už v prvních dnech a poznat další hradníky, kteří museli merlinužel odjet dříve :( Ale nevěším hlavu. Určitě budu mít ještě možnost se s nimi setkat na dalším sraze :).<br />
Program byl úžasný! Nechybělo všemi oblíbené Riskuj ani výuka naživo (projížďka v nákupním vozíku!! :D) A nebyla bych to já, kdybych si nesehnala i pár modřin na hřišti :D<br />
A nesmím zapomenout na malého hafoňě kříženého s vlkodlakem, blátoplazem a vlkodlakem jménem Sevie. Ten se nám postaral jak o zábavu, tak o starosti. Jsi náš miláček :-*<br />
Po tolika krásných chvilkách strávených u Snapeovek mám pocit, že i když moje mudlovské já je doma v Praze, tak to kouzelnické má svůj opravdový domov v Brně u Arielky s Allynkou a já se tam budu vždy ráda vracet :)</div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-81421518766878740662013-10-12T19:59:00.002+02:002013-10-12T19:59:34.815+02:00Rebeka„Moje milovaná Rebeko,<br />
<br />
Děkuji Ti za všechny krásné chvíle, které jsme spolu prožily, za všechen smích i slzy, které nás spojovaly a pomáhaly nám všechno zvládnout. <br />
<a name='more'></a>Byla jsi mým světlem na konci tunelu, za kterým se vždy vyplatilo jít. Vždy jsi mě podporovala, i když jsem byla na dně, nebo jsem měla vztek na celý svět. Ty jediná jsi mě dokázala vyslechnout, pochopit mě a pomoct mi. Vždy jsi mi vykouzlila úsměv na tváři, i když se situace zdála sebevíc beznadějná. Nevím, co bych si bez tebe ty dlouhé roky počala, protože si byla mojí jedinou oporou a spřízněnou duší. Byla jsi se mnou všude, vždy nablízku, když jsem tě potřebovala. Byla, jsi a vždy budeš mou nejlepší kamarádkou. Za tohle Ti patří dík. Za tohle všechno. Mám Tě ráda, a přestože jsi nikdy neexistovala, v mém srdci zůstaneš navždy.“<br />
<br />
Dopsala jsem dopis a nevšímala jsem si slz, které mi stékaly po obličeji. Dnes jsem se totiž definitivně rozloučila s kamarádkou, kterou jsem si jako malá vymyslela ve své fantazii, která se mnou trávila celé mé dětství a pomáhala mi překonat všechny problémy. Teď je však konec, cítila jsem, že už její pomoc nepotřebuji. Zalepila jsem obálku a místo adresy jsem napsala „pro tebe“ a nakreslila srdce. Oblékla jsem si bundu a vyrazila jsem ven z domu. Venku sněžilo a já se jen usmívala, když mi na ruce přistála jedna obzvlášť nádherná sněhová vločka. Když jsem došla k poštovní schránce, krátce jsem se podívala na obálku, kterou jsem držela v ruce, zhluboka se nadechla a pak ji tam hodila. Uslyšela jsem, že dopis dopadl na dno schránky a já cítila, že zase můžu volně dýchat. S Rebekou jsem se rozloučila a ukončila jsem tak jednu kapitolu svého života. Bylo načase začít žít. Otočila jsem se ke schránce na dopisy zády a rozběhla jsem se pryč. Ve vlasech se mi zachytávaly vločky a já se jen smála. Pozdravila jsem jakousi babičku, která se proti mně belhala a ta mi úsměv opětovala. Najednou jsem uviděla dívku, která mi byla hrozně povědomá. Když jsem spatřila její obličej, měla jsem chuť radostí křičet. A ona mě také poznala. Okamžitě jsme si padly do náruče. „Rebeko, tak ráda Tě vidím,“ šeptala jsem a na tváři jsem znovu ucítila slzy. Ale tentokrát slzy štěstí.<br />
<div>
<br /></div>
<div>
<b><span style="color: red;">Julie Lianová</span></b> (v rámci Olympiády v ČJ)</div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-40047091774459374312013-10-12T19:59:00.001+02:002013-10-12T19:59:25.783+02:00DDD a co dál?Málokdo už asi ví, že projekt Dohromady Dokážeme Divy je mnohem starší, než jeho současná půlroční existence. Proč vznikl a jakou má budoucnost?<br />
<a name='more'></a><br />
<div>
Projekt DDD vznikl v říjnu 2008 a začal řešit dva návrhy, z nichž byl jeden zrealizován. DDD se ujala Albuska jako organizátorka projektu Kompletujeme knihovnu. Byl úspěšný a povedl se zrealizovat ke dni 7. února 2009.<br />
Druhý z projektů se stalo FF – Fascinováni famfrpálem. Diskuze nad problematikou famfrpálu, která chtěla docílit, aby se mohla tato hra hrát. Tento cíl se nepodařilo z technických důvodů uskutečnit.<br />
<br />
Nyní bych tento článek doplnila o zhodnocení projektu Kompletujeme knihovnu, který vyšel v <b>dubnu 2009 ve třetím čísle SK</b>. Přikládám jej, jelikož se nachází ve starém typu vydání (ve wordovské podobě), které už nejsou přístupné pro hradníky. Mám u sebe jejich originály. Jsem ráda, že se mi po delším hledání tento článek podařilo najít. Napsala jej <b><span style="color: yellow;">Anda z Mrzimoru</span></b> a dokumentuje úspěch, kterého se v DDD podařilo lidem dosáhnout.<br />
<br />
<i><b>Poohlédnutí za týmem DDD aneb jak vznikla nová knihovna?</b><br />Asi na začátku října minulého roku v prostorách Hrádku „Dohromady dokážeme divy“ (DDD) vznikl nový projekt „Kompletujeme knihovnu“ (KK). Přihlásilo se třináct lidí, dva z nich posléze odstoupili.</i><br />
<div>
<i>Tajná místnost vznikla na ještě tajnějším místě s nejtajnějším heslem. V této místnosti jsme diskutovali o obnovení knihovny, která byla již ve špatném stavu. Albuska, organizátorka projektu, popsala přesně postup práce a začalo se „makat“. Když v Poradní místnosti proběhlo několik návrhů, začalo se hlasovat. Na výběr bylo z ponechání minulého vzhledu knihovny, vytvořit odvětví magie, napsání pouze seznam knih nebo hledání jiné – lepší - možnosti.<br />Po hlasování, které se neobešlo bez řádných komplikací, se nakonec rozhodlo a rozdělení na předměty s drobnou úpravou a seznamem, který bude na začátku knihovny a bude obsahovat všechny názvy všech knih.<br />Seznam nám také hodný Corco upravil tak, aby se po zmáčknutí seřadily tak, jak chcete.<br />Zkrátka, běžte si to vyzkoušet.<br />Teď už byl vzhled domluvený a zbývalo dodat knihy. Každý dal odkazy na knihy, které se mu zdáli užitečné, profesorky v týmu dodaly knihy spojené s jejich předmětem. Zapojili se i obyvatelé Hrádku, kteří nebyli v týmu. A tak práce pěkně ubíhala a knihovna pomalu, ale jistě vznikala.<br />Čas uběhl a Albuska znovu rozeslala sovy s odkazem na krásnou novou knihovnu. Bylo na čase dořešit detaily. Řešilo se například, jestli dát nebo nedat rámečky na obrázky jednotlivých oddělení. Nakonec jsme se přece jenom domluvili a knihovna putovala k vedení školy – našemu milému Čtyřlístku.<br />Knihovna s úspěchem u vedení prošla a byla vložena do čekajících prostorů. Tým byl rozpuštěn, a co zbylo? No přece krásná knihovna obsahující 103 svazků, užitečných k poučení a snad i pro radost. Užívejte proto knihovnu se ctí a chovejte se v ní řádně. Snad se v knihovně někdy potkáme.</i><br />
<br />
Co má tento projekt tedy přinést? Dovolím si citaci, kterou najdete na místě DDD v hrádku:<br />
<b><i>„Projekt Dohromady dokážeme divy (zkráceně DDD) si klade za cíl věnovat se návrhům a jejich realizaci, které by pomohly k rozvoji hrádku.“</i></b><br />
Ano, i to byl záměr, se kterým vznikl. Měl sloužit hradníkům, kteří mají nějaký nápad a chtějí se o něj podělit, zrealizovat. V polovině roku 2009 byl Merlinužel tento projekt zrušen z důvodu ochabnutí zájmu. Nyní to vypadá, že tento osud čeká DDD i nyní.</div>
<div>
<br />
V lednu 2013 jsem se rozhodla zažádat o jeho znovuobnovení. Po dohodě se zbytkem vedení v HR se DDD znovu objevilo v patře Ostatní. Mým cílem se stalo sbírání nápadů, jejich prodiskutování a případné poskytnutí prostoru pro ty, kteří si realizovatelný nápad za pomoci ostatních chtějí uskutečnit.<br />
<br />
Obnovení projektu se setkalo s vlnou nadšení, která po nějaké době opadla obdobně jako před lety. Třetí oficiální projekt DDD Sběratelská sbírka zůstala v polovině realizace. Cílem projektu se stalo vytvoření kouzelnických karet, které by se poté daly získávat.</div>
<div>
Původní návrh podala Amy Granger, která se měla ujmout organizace. Po prosbě, abych se jej ujala já, jsem vypracovala plán realizace.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
a) kdo bude zobrazen na kartičkách<br />
b) kolik bude kartiček<br />
c) jak budou vypadat<br />
d) kdo se ujme konkrétní kartičky a vyrobí ji</div>
<div>
e) za co budou kartičky rozdávány – případně, zda budou nahrávány do profilu (jako např. prefektské odznaky), nebo zda vytvořit pro hradníky nějakou galerii, kde by je měli pohromadě (jak a kde)<br />
<br />
První tři body se podařilo objasnit a začalo se pracovat na čtvrtém, kde projekt nyní stagnuje.<br />
Z celkových pětadvaceti kartiček se mi do dnešní doby sešlo deset.<br />
<br />
<b>Projekt je zcela dobrovolným a velmi si vážím těch, kteří se zapojili jakýmkoli způsobem.</b> Záměr DDD o Sběratelskou sadu by neměl zůstat nedokončen. Jaká je ale blízká budoucnost myšlenky DDD? To si netroufám říci.<br />
<br />
<br />
<b>Ally Nimet Snape</b></div>
</div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-44256080181447716152013-10-12T19:59:00.000+02:002013-10-12T19:59:09.105+02:00Pražský sraz<br />
Byl to můj první sraz a v žádném případě ne poslední. Bylo to tam fakt bezva. Především jsem konečně naživo potkal několik lidí, s kterými už jsem si dlouze psal. Vidět je osobně bylo fakt něco. :-)<br />
<a name='more'></a>První Děravý kotel jsme si udělali v KFC na Florenci, kam přijela Julie Lianová, Ally a Arielka Snapeovy. Hráli jsme tam řadu fajn her. Duch - ten mi vůbec nešel; Cesta za Voldym - tam jsem dokonce nebyl poslední; Kouzelnické Activity - tam jsme byli s Toftym tuším že dokonce druzí; a nakonec oblíbené Riskuj, které připravil Tofty - tam jsem ve spolupráci s GittyHruškovou obsadil první místo se skoro šesti tisíci body. Když jsme si takhle úžasně vyhráli v káefcéčku, kde na nás pár lidí pokukovalo kvůli našim hůlkám a Toftyho hábitu. Objevil se dokonce i Brumbál (to byl nějaký hippies týpek, možná bezdomovec).<br />
Pak už byl čas přesunout se do Muzea policie ČR, kde jsme měli strávit zbytek srazu, Jul musela jet dřív domů. Ještě že tak, protože to dalo vzniknout velice vtipné situaci, kdy jsme na Jul mávali, když už seděla v autobuse a nějací tak šestnáctiletí kluci za ní na sedadle si mysleli, že se tlemíme a ukazujeme na ně. Museli jsme asi vypadat vážně divně, protože si o nás asi mysleli bůhvíco. Zkrátka Jul Toftymu následně poslala SMS zprávu a bylo tam doslova tohle, cituji: „Ti kluci na sedadle za mnou jsou přesvědčení, že máváte jim, chválí klobouk a Jakeovi říkají slaďoušek :-D A nechápou vzkaz 5900 :-D" Vysvětlivky: Klobouk - Toftyho čepička (je to špičatý kouzelnický klobouk, kterému nedrží špička rovně nahoře, ale furt padá dolů); 5900 jsou body, které jsme s Gitty vyhráli v Riskuj!<br />
V metru (to je takovej červík) se odpojila ještě Gitty a zůstali jsme tam já, Tofty, Ally a Ari a Vanesska Snape. Pokračovali jsme do muzea, kde byla taky spousta srandy. Hlavně když si Tofty nandal kapuci hábitu, aby vyděsil děti, co seděli v hasičském autě. Chtěli jsme ho tam vyfotit. Jo a vlastně se tam ještě připojila, sice jenom na chvíli, Turkiš97 z Havraspáru. :-) V muzeu to bylo taky bezva. Hlavně detektor kovu, kudy jsme procházeli a říkali, že u koho to pípne, ten je čaroděj. Sranda byla, když Ally nezapípala, :-D I stav kolejí byl zajímavý: Zmijozel 4 hradníci, Nebelvír 1 hradník, Mrzimor taky jeden a Havraspár dokonce 2. :-D<br />
<br />
<b>Sraz byl vážně super, jistě pojedu i na další :-)</b><br />
<div>
<b><br /></b></div>
<div>
<b><br /></b></div>
<div>
<span style="color: #38761d;"><b>Jake Mirodin Snape</b></span></div>
Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-23668135693101023692013-10-08T19:02:00.001+02:002013-10-12T19:59:53.109+02:00Povídka na pokračováníMilí čtenáři Slídivého kukátka,<br />
<br />
školní časopis v současné době nemá žádné dílko na pokračování. Společně to můžeme změnit. Pojďte a zapojte se do nové soutěže, ve které budeme tvořit povídku.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<b>Povídku na pokračování tvoří kapitolky, které sami sepíšete.</b> Nejprve bude vaším úkolem, abyste sepsali první kapitolu. V dalším čísle si budete moci z došlých kapitolek vybrat v hlasování jednu z nich, na kterou se bude navazovat. Všechny zde budou anonymně vystaveny, abyste mohli rozhodnout.<br />
<br />
Za soutěžní kapitolu, která bude odpovídat pravidlům, bude udělováno 20 bodů, výherní získá navíc 10 bodů.<br />
<br />
Při psaní první kapitoly budete mít volnou ruku. Dodržet je třeba jen několik pravidel:<br />
<i>a) délka (minimum je ½ A4, maximum cca 2 A4)</i><br />
<i>b) příběh se musí odehrávat v kouzelnickém světě/prostředí</i><br />
<i>c) styl psaní bude v er-formě (vyprávěno ve třetí sobě). Znamená to styl, kterým je psána většina knih)</i><br />
<br />
Je úplně na vás, jaké období zvolíte (doba pobertů, doba studia Harryho Pottera, po bitvě o Bradavice,…) a zda do povídky dáte známé postav z knih, nebo úplně nové a neokoukané.<br />
Držte se známých faktů.<br />
<br />
<b><u>Několik tipů do začátku:</u></b><br />
<b>1) nápad </b>– inspirace se dá sbírat v podstatě kdekoli. Základem dobré kapitoly je úvod do zápletky. Pamatujte, že půjde o povídku na pokračování.<br />
<b>2) postavy</b> – další pilíř příběhu. V úvodní kapitole se nemusí ihned objevit. Je lepší začít s několika postavami.<br />
<b>3) pravopis</b> – soutěžní kapitolky projdou korekcí, aby čtenář nebyl ovlivněn pravopisnými chybami<br />
<br />
<b>Svou úvodní kapitolku můžete posílat do 31. října 2013 na adresu SK (sl.kukatko@gmail.com)</b>.<br />
<br />
<br />
Na vaše nápady a příspěvky se těší Ally Nimet Snape!Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4674632951047935604.post-19453413807865730752013-09-16T18:11:00.005+02:002013-09-16T18:11:56.437+02:00Slovo redakceMilí Hradníci,<br />
<br />
právě se Vám do rukou dostalo nové číslo Slídivého kukátka. Doufáme, že jej oceníte :).<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Za prázdniny prošlo Kukátko řadou změn, ačkoliv některé nejdou vidět. Především došlo k přeštítkování všech článků (bylo jich přes 200, takže se Mia po dodělání práce nakazila nemocí jménem štítkuitida, která se projevuje mlácením myši a míření hůlkou na obrazovku počítače + nadávání na systém štítků...). Stále ještě najdete staré štítky, ovšem už je u nich i (staro)nový. Stalo se tak proto, že Kukátko nemělo rozumné menu, ale chaotické menu. Takhle najdete všechny články roztřízené sice hruběji, ale zato přehledněji v pravém panelu.<br />
Dále se obě šéfredaktorky snažily změnit vizáž Kukátka, avšak po hodinách marné práce usoudily, že jej nechají být tak, jak je. (Šablony jsme obě vytvořily, avšak nepřiblížily se našim snům, ba naopak byly k smíchu, raději jsme je nechaly spinkat).<br />
Samozřejmě jsme hodně přemýšlely o tom, jak Vás navnadit, co udělat nového. Budete vídat v Kukátku pravidelné soutěže a od října také novinky, to však bude překvapení pro Vás, naše čtenáře :) (<i>tak jo...Alespoň malá ochutnávka - od října budou v čísle i měsíční ankety</i> :)!).<br />
Detailně to snad popisovat netřeba. Nějaké dodělávky ještě budou, ale většinu už máme za sebou. Prosím, do komentářů nám vyjádřete svůj názor na Kukátko, co byste změnili/neměnili, apod. (rozsáhlé odpovědi hodnotíme bodíky!).<br />
<br />
<span style="font-family: Courier New, Courier, monospace; font-size: x-small;">Chtěla bych se nyní všem čtenářům Kukátka omluvit, že jejich časopis vychází až takhle pozdě. Merlinužel jsem na to všechno zůstala sama, Lea nereaguje na sovičky a kdybych na ni čekala, tak číslo vyjde Merlin-ví-kdy. Já mám nyní těžké osobní období, takže se nezlobte, že mělo přednost před mým Hradním životem. Díky, Mia.</span><br />
<br />
Kukátko bude nyní vycházet každý měsíc. Proto se snažte, posílejte články, kreslete, pište, skládejte a referujte, ať je o čem číst. Kukátko vytváříte především vy sami a jaké si ho uděláte, takové bude ;). Doufáme, že budeme moci mít Kukátko jako měsíčník, ne jako nahodilý plátek.<br />
A nyní, pusťte se do čtení :).<br />
<br />
<b>Vaše šéfredaktorky,</b><br />
<b><span style="background-color: lime;">Lea</span> & <span style="background-color: yellow;">Mia</span></b>Slídivé kukátkohttp://www.blogger.com/profile/11806255841724532604noreply@blogger.com1