Slídivé kukátko

Čtenářský kroužek jsme s Wolfkou založili v září tohoto roku. Největším impulzem byla blížící se premiéra sedmého filmu o Harry Potterovi. Chtěli jsme si před filmem znovu přečíst knihu a připomenout si, jak to všechno bylo. Napadlo nás, že jistě nebudeme sami, kdo by si chtěl osvěžit děj sedmé knihy, než půjde do kina.

Už jsme kdysi zkoušeli čtení po skypu, takže nás napadlo pokusit se o něj znovu. Kdo by asi tak mohl mít zájem? Zeptáme se v hradě, protože přece čím víc lidí, tím to bude zajímavější. Rádi poznáváme ostatní hradníky, když už ne osobně, alespoň po hlase. Od této myšlenky byl už jen krůček k založení kroužku. Do požadavků jsme dali skype a mikrofon. Přestože to jsou předpoklady vyplývající ze samotného principu kroužku, našli se lidi, kteří se proti tomuto ozývali a označovali to za diskriminaci. Je škoda každého, kdo by se chtěl zúčastnit, ale nemůže. Nedávalo by ale smysl kroužek kvůli tomu zrušit ještě před jeho spuštěním. Sluchátka s mikrofonem se dají pořídit za stovku až dvě, což není tak mnoho, uvážíme-li, kolik jsou někteří lidi schopni utratit měsíčně za smsky nebo volání. A sluchátka pochopitelně nemusíte každý měsíc kupovat znova, stačí jednou.

Dále bylo nutno vyřešit čas, kdy se budeme scházet, kolik budeme číst stránek, jak se budeme střídat. S přihlédnutím k času zbývajícímu do premiéry filmu a k počtu kapitol knihy jsme si dali za cíl přečíst dvě kapitoly a ke čtení se sejít v pondělí, středu a pátek. Čas kroužku nakonec skončil na osmé hodině. Opět to někomu nevyhovovalo, ale to se nedá nic moc dělat - každý čas má své zastánce i odpůrce. Předem se stanovil plán a vcelku se ho dařilo plnit. Jen dvakrát byla přečtena pouze jedna kapitola - jednou kvůli problémům s technikou, podruhé pro nízkou účast a hlasové vyčerpání jediných dvou účastnic. Já sám jsem měl absenci dvakrát, což považuju za slušné skóre.

Tak jakou všechno (nejen) v hradě, i Čtenářský kroužek se na svém počátku těšil značnému zájmu, který však postupně opadal. Dá se to ale pochopit, protože lidi to přijdou zkusit a později se vrátí ke svým běžným aktivitám nebo jim čtení znemožní rodiče či sourozenci. Důvodů pro neúčast lze najít v podstatě libovolně mnoho. Oblibu kroužku bych proto nijak moc nehodnotil už teď, po pár týdnech a jedné knížce. Pokud vydržíme číst déle, pak se budeme moci ohlédnout zpět a říci si, co lidi přitáhlo a co ne, kdy byla účast větší, kdy menší, proč. Abychom takovéto ohlédnutí mohli někdy v budoucnu udělat, budeme se muset vypořádat s některými problémy. Dosud dle mého názoru nejvíc narušují plynulost technické problémy - výpadky jednotlivých účastníků a problémy s nastavením mikrofonu. Sestavit na skypu hromadný hovor není až takový problém. Horší je to s nastavením mikrofonu u jednotlivých lidí, záhadně se od někoho ozývají různé mimozemské pazvuky, atp. Hned zpočátku jsme se dopracovali k tomu, že aktivní mikrofon má jen ten člověk, který zrovna čte, ostatní si ho ztlumí. Tím eliminujeme různé rušivé zvuky - od někoho trvalé hučení, od někoho řev dalších členů domácnosti (např. andulek).

Občas se ale bohužel stává, že někdo najednou ze společného hovoru vypadne. Pak je potřeba čtení zarazit, dotyčného znovu připojit a pokračovat. Někdy si toho ani nemusíme všimnout úplně hned. Zaručeně okamžitě si toho všimnete, pokud vypadne zrovna ten člověk, co právě čte. Slyšel jsem kdysi něco o programu TeamSpeak, který ke komunikaci používají hráči různých online her. Funguje podobně jako Skype, ale při dobrém nastavení by měl být jednodušší a měl by poskytovat lepší kvalitu hovoru. Je otázka, zda budeme schopni získat nad tímto nástrojem kontrolu, a potom také, zda by hradníci - čtenáři byli ochotni si tento prográmek nainstalovat. Tuto alternativu ke Skype zatím jen testujeme, teprve až se podaří docílit rozumné kvality a vychytat problémy s nastavením a ovládáním, pak začnu ostatní přesvědčovat ke změně. Kdyby ovšem kdokoliv z čtenářů Kukátka měl zkušenosti s TeamSpeakem nebo čímkoliv jiným, co by mohlo posloužit k hromadnému volání, ať neváhá a ozve se.

Přes všechny problémy, které čtenářský kroužek provázejí, mám pocit, že se celkem ujal a získal si svoje místo v hradě. Za sebe jsem moc rád poznal po hlase několik dalších hradníků. Myslím, že sbližování i tímto způsobem, skrze čtení, může zlepšit vztahy a atmosféru v hradě. A kdyby ne, tak si člověk alespoň zlepší čtený projev, a to taky není k zahození.