Slídivé kukátko

                                                                          
O mudlovských prázdninách spousta kouzelníků jezdí na hory. Jela i moje mudlovská kamarádka. Její rodina měla objednaných 5 míst, permanentek a všeho, když tu jejich hlava rodiny, tedy otec, onemocněl.

Své prázdniny jsem strávila mezi samými mudly na skautském táboře. Slídila jsem a čmuchala, abych pak něco přinesla do předmětu studium mudlů. Zvláštní bylo, že když chtěli vodu, museli k daleké pumpě s nádobami… místo kouzel na vodu, co používáme my. A taky se mi moc líbilo na pozdější dovolené, kde hráli míčové hry a vypouštěli lampiony - ani k tomu nepotřebovali levitační kouzlo.

Milí hradníci, kteří právě čtete Slídivé Kukátko!

Dne 26. dubna jsem se byla podívat s naší mudlovskou třídou v Praze. Praha je hlavním městem České republiky, to doufám víte. V 6 hodin a 12 minut jsme odjeli z Křižanova do Prahy.

Jaro je krásné a příjemné roční období. Na jaře se vrací ptáčci zpět z teplých krajin a stromy se probouzí z dlouhého odpočinku. Sníh začíná tát a otepluje se.

Knížka je o medvídcích, mezi nimi je také medvídek Puntík. Chodil do
medvědí školy, bydlil v paneláku. Spolu se svým učitelem prožívali
veselý život. Knížka se mi líbila.

Jednou v zimě si sedím na posteli, moje kočka Jennifer spí u okna. Já si čtu a všude je ticho. Do toho ticha ale pronikne ťukání.

Moje první kroky po hrádku vedly přes moji sestru, která na hrádek chodila. Velmi se mi to zalíbilo. Pořád jsem chodila k ní do pokoje a koukala, co vše dělá. Dnes už si nepamatuji, do jaké koleje byla zařazena a ani to, jak dlouho na hrádku byla. Pamatuji si jen, že na něj přestala chodit a nás to rozdělilo. Už jsme se spolu tolik nebavily jako dřív. Asi rok po tom, co na hrádek přestala chodit, jsem ji požádala o www stránku. Dala mi ji. Já sedla za počítač, zapnula internet a do adresového řádku vyťukala www.hradbradavice.com a už to jelo.