Psal se červenec roku 1665 a v Londýně propukla velká morová epidemie. Jelikož lidé umírali každý den po stovkách, nařídilo se odvést všechny děti z Londýna pryč. A právě děti z jižní části Londýna byly poslány do malého městečka Hartes, které se nacházelo asi 300 kilometrů od Londýna na cornwallském poloostrově. Lidé z městečka je přijali vlídně a děti se snažily nemyslet na to, co se děje v jejich rodném městě.
Vesničkou Bulla tekl potok. Byla v něm čirá a průzračná voda, která se vlévala do malého rybníčku. Byl taky průzračný a čistý, ale lidé z vesničky se do něj nechodili koupat jen tak pro zábavu. Využívali ho jako zdroj vody pro denní potřebu a někteří u něj sbírali sílu. Není zde ale jen rybník. Najdete tu i louku plnou lučního kvítí a zelené trávy. Nad vesnicí každý den svítí slunce a v zimě tomu není jinak. Všichni si vzájemně pomáhají a mají se rádi. Jelikož to je malá vesnička, není tam jediného človíčka, který by někoho neznal.
