Slídivé kukátko

Rok se s rokem sešel a Corco s Wolfkou nás pozvali na již tradiční Pochod za Rumcajsem, který se konal 26. března.

Přihlášených bylo opravdu hodně, vypadalo to na nový účastnický rekord, ale jak to tak u srazů bývá, mnoho hradníků  svou účast zrušilo. Buď nedovolili rodiče, špatný termín, nebo nemoc.
Svou účast nakonec přislíbilo asi 17 lidí. Bohužel, nemoc skolila Zuzabejdu a Joanne, nedorazila ani osoba tři v jednom, jejíž první Já se jmenuje Hay Lin. I přesto se v Jičíně vystřídalo 14 hradníků, což byl nový jičínský rekord. Rekord mezi všemi srazy však neustále drží pražské setkání z listopadu.

V pátek se začínal trousit dav hradníků k sídlu Corca a Wolfky. První dorazil Blade z Prahy, poté Ginnny a vzápětí za ní se přiřítila i Radix s Any. Po vylodění všech baťohů se šlo naproti ještě Vasetě.
Ve finálním složení těch, kteří měli přijet v pátek, jsme se vydali na průzkum jednoho velkého obchoďáku. Mudlové nás však pokládali za členy z organizace Poustevník a Hroch (či tak nějak), po ujištění, že jde o kouzelníky, většinou jen protočili oči a odešli s výrazem “Asi blázni.“
Večer jsme se pustili do hry Soudruhu, nezlob se, to jsme ovšem netušili, že zkrácenou verzi budeme hrát „pouze“ 4hodiny.

V sobotu ráno zazvonil budík a začaly se spřádat plány, jak vyzvednout několik lidí, kteří přijedou ve stejný čas na jiná místa. Z důvodu velkého počtu mudlů bylo přemisťování ihned zavrhnuto. Společně jsme vyrazili na autobusové nádraží, kde jsme vyzvedli Kleopatru a Elisu. Poté jsme se rozdělili do tří menších skupin. Jedna zůstala na autobuse, druhá šla na vlak, třetí do města. Autobusová skupinka se po chvíli přemístila před již zmiňovaný obchoďák, kam přijela Fabulus s rodiči. Vlaková skupinka vyzvedla Ditku, a ta městská měla za úkol odchytit Bellu.

Ač se to zdá neuvěřitelné, všichni se v pořádku sešli před startem pochodu. Nyní se muselo obstarat to nejdůležitější. Kartičky na razítka. Jaký by to byl průvod bez razítek, že?
Když byla vyřízena i tato záležitost, mohlo se vyrazit. A také že se vyrazilo. Jičíňané s úžasem v očích koukali na skupinku v povlávajícíh hábitech.

Tradičně jsme si procházku oživili svatbou, poznávačkou bylinek od Radix a výstupem na Zebín. V cíli jsme razítka nechali přeměnit na diplomy a lízátka.

Po pochodu se s námi rozloučila Klea, Eliska a Bella, zbytek kouzelníků vyrazil do nedaleké pizzerie. V pizzerii se uspořádal historicky první sraz celé Hradní Rady, a tak se jedlo a debatilo. Tolik kouzelníků najednou ještě v této pizzerii neměli.

Po výborné večeři se opět zamířilo do sídla Corca a Wolfky. Rozdělaly se karimatky a jen tak se kecalo. Po chvíli se odhlasovalo hraní Osadníků, v tak velkém počtu se ovšem muselo udělat několik dvojic. První dvojicí byla Fabi a Blade, druhá dvojice Radix a Fabiina maminka, třetí hvězdná dvojice Any a Ditka a poslední dvojicí, tou věčně vyhrávající, byla Vaseta a Ginnny.

Během druhé hry přijela Kara, chvilku po ní odjela Fabulus s rodiči domů.
Šla se vybírat další hra. Hit večera – Pandemie! Jako první hru vzdaly Ditka a Any, a při této příležitosti se u počítače uspořádalo druhé setkání Hradní Rady, jehož náplní bylo projíždění archivu soutěží, plánování Aprílu a studium balení kluků ze školy jedné studentky Hrádku. To už se k nám přidal i jeden nejmenovaný kolejní ředitel… Ještě, že máme těch kolejních ředitelů tolik.

Po asi pátém zamoření světa jsme vyrazili hledat cache. Vylovili jsme ji těsně v sobotu (zbývala asi minuta do neděle).
Po zdařeném úlovku se šlo mořit znova. Ti, které hra již omrzela, zase rozebírali Hrádek.
Přeci jen se únava na všech podepsala, a tak se začalo střídat v koupelně. Nastalo velké rozbalování karimatek a spacáků. Dobrou noc!

Ráno se vstávalo velmi obtížně, přesto se všichni ze spacáků vyhrabali. Po snídani nám Artovi odkryli část jejich plánu. Rozdělili jsme se do dvou skupin. Modré družstvo s početní převahou bylo složeno z hradnic Ginnny, Ditka, Radix a Kara. Zelené družstvo šlo ve složení Any, Blade a Vaseta. Při první minihře (mimochodem velmi zajímavé) vyhrálo modré družstvo a tak vyrazilo na cestu podle textu a GPS. Deset minut po nich vyrazilo i družstvo zelené. Nastal hon skrz Jičín. Druhá skupina se neustále držela v závěsu té první.

Cesta to byla opravdu nebezpečná (potkali jsme draka!), ale k cíli došly obě skupiny. Jenže v prvním družstvu nastal drobný zádrhel a tak se vydala jinam. Proto, ač po hodně dlouhé době, ulovila Rumcajsův poklad zelená skupina. Skupinka modrých šla ulovit něco k jídlu do mudlovského obchodu, poté si šla zkrátit čas na dětské hřiště, kde byla spousta malých dětí. Cestou zpátky do sídla je děti dohnaly. Zázračným způsobem zjistily, že naši hradníci nejsou mudlové, ale kouzelníci (což nebylo obtížné, vzhledem k tomu, že hábit měli neustále na sobě), a tak za nimi utíkaly a volaly: „Pomoc čarodějnice!“. Po chvíli jim cestu zkřížila druhá skupina, která děti vyděsila definitivně. Chudáci...

V sídle se nanovo rozjela Pandemie, kterou Hradní Rada autoritativně přerušila a pozvala všechny na den otevřených dveří. Všichni přítomní měli možnost nahlédnout do útrob Hrádku. Poznali, jak se přidávají mazánci, hledají mulťáci, upravuje vzhled aj.

Čas byl ovšem neúprosný. Muselo se balit, uklízet. Odjezdy všech byly skoro ve stejnou dobu, a tak se loučilo už o něco dříve.
Všichni nastoupili do svých dopravních prostředků (skoro všichni), a odjížděli s krásnou vzpomínkou na víkend v Jičíně.

Any Sargo, Havraspár a Ditka New, Nebelvír