Obvyklá skládačka, pro někoho lehká, primitivní nebo jednoduchá. Pro někoho je to hotový hlavolam, těžký, složitý a nereálný na řešení. Pro mě jsou puzzle život. Není den, kdy bych si nedala na plátno ani jeden puzzlík. Velmi krásně se při tom člověk uvolní, zapomene na vše a skvěle se odreaguje. Nejsou to jediné výhody, člověk se i skvěle uvolní a procvičí jak tvořivost, tak i sledování detailů.
Když se puzzle skládají, nesmí se koukat jen na to, zdali tam padnou, nebo ne. Musíte sledovat tvar jednotlivých puzzlíků, sledovat i ty nejmenší detaily, vnímat puzzle jako celek. Jestliže chcete skládat nějaké větší puzzle, tak si musíte zodpovědět otázku, zdali máte trpělivost a jste vnímaví. Při puzzlích je to velmi důležité.Pak je s puzzlemi jeden problém. Postavíte puzzle, ale není rám, do kterého by se vešly. Já to dělám jednoduše. Zajdu do papírnictví a koupím nejlevnější tapetu. Širší a delší, než jsou puzzle. Doma pak odlepím kousek tapety a nalepím tam sloupeček puzzlíků, pak odlepím další část a nalepím další část. Tak to pokračuje, až je to hotové, pak zbytek fólie odstřihnu a puzzle nalepené na folii odnesu do sklenářství, vyberu si okraj rámu, nechám zasklít a je to.
Pokud tedy chcete stavět puzzle, tak řeknu jen jedno: Směle do toho.
Fabulus Girl, Nebelvír
0 komentářů:
Okomentovat
Své příspěvky podepisujte. :)